Apple a Google, do nedávné doby přátelé a spojenci, bojují za budoucnost internetu. Přeloženo, upraveno!

Bez ohledu na to elegantní přístroj Apple vzory, je to Google, který vyhraje datovou válku.

Pohled na tanec s digitálními...daty.

Apple a Google, až do nedávné doby přátelé a spojenci, bojují za budoucnost internetu.

Nebudou zabírat na stejném území přesně: Apple bude stále design hardware, Google bude i nadále organizovat informace a prodávat reklamu. Byly komplementární. Ale teď si konkurují, aby byl naším stálým společníkem.
Dva giganti přišli do konfliktu přes mobilní web, Apple ( AAPL ), s iPhone a nyní IPAD, a Google ( GOOG ) se svým operačním systémem Android a Nexus Jeden chytrý telefon. Ale to jsou jen potyčky ve válce ke kontrole příležitosti, které přijdou, když jsme všichni vzájemně propojeny, pořád a všude.

S IPAD, Steve Jobs poskytuje most mezi telefony Apple a počítačů, způsob, jak naplnit více hodin našeho den s připojením. Je to hladké gadget, samozřejmě, ale ne svět-changer. Vlastně je to spíše retrográdní. Po web zmocnit nás všechny jako tvůrce obsahu, IPAD se snaží vrátit nás zpátky do publika: pouhé spotřebitele. Tak Apple tantalizes zoufalé mediálních společností s nadějí, že mohou znovu získat kontrolu nad obsahem, že web a jeho vazby zlomil pro ně. V tomto, Salon CEO Richard Gingras říká, Apple nabízí vydavatelům "osudné poblouznění." Apple je nic, ne-li svůdné.

Na rozdíl od kontroly-a-kvalitní strategie Apple, Google se chystá na množství: získat co nejvíce prostředků, jak je to možné - telefony, tablety, a gadgets ještě lze představit - spustit svůj Android OS, takže vývojáři budou vytvářet více a lepších apps pro větší volební obvod. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v letošním roce, Google CEO Eric Schmidt řekl skupině novinářů, "telefon je definován apps."

To se nestalo docela dosud. Časopis Time, New York Times ( NYT ), a dalších mediálních společností jsou výdaje prostředků na IPAD, ne na Android, navzdory tomu, co se zdá být větší základnu. Google Obávám se, že ztratil svou vizi hlubokou jednoduchosti, její nové výrobky - Android, Wave, Buzz - může být bafflingly složité. Tento konkrétní bitva ještě není u konce.

Ale jakmile jsme se a naše zařízení - telefony, podložky, televizory, ledničky, - auta jsou spojeny, nápad mobilního webu bude smysl, budeme prostě být online všude. Místní informace budou na čem záleží. Budeme se chtít zeptat, co to web ví o tom, co se kolem nás v každém okamžiku.

Pomocí svého inteligentního telefonu GPS a mapy - nebo pomocí Google brýle jednoduše vyfotit, řekněme, klub na rohu - můžete zeptat, co web ví o tom, že místo. Jsou některý z vašich přátel tam teď? Geografické sociální platformy, jako je čtyřhranný a Gowalla , nebo brzy Facebook, Twitter nebo Google Buzz, mohl říct. Do své přátele, jako je místo? (Facebook a Yelp bude znát.) Můžete požádat o obrázky a video z vnitřní strany, a musí být doručena geo-tagy obsah z Flickr a YouTube. Bál se o zdraví porušení smluvních podmínek nebo zatčení? Everyblock má vládní data o to. Co kapela hraje tam dnes večer? Můžete slyšet. Můžete si koupit svou hudbu. Co je na jídelním lístku? Jaký je nejoblíbenější jídlo? Zde jsou kupony a výhodné pro vás. Nakonec, řekněte svým přátelům, že tam jste téměř na všech těchto služeb, a uvidíme, jestli přijdou do.

Chcete-li připojit, abychom to všechno, Google potřebuje dvě věci: Za prvé, je třeba řek více údajů, je třeba, abychom komentovat náš svět s informacemi. Čím více jsme využít naše telefony - bez ohledu značky - na dovolenou, recenze a fotografie a řekněte web, kde jsme pryč, více web ví o těch místech. Za druhé, Google potřebuje vědět víc o nás - je třeba více signálů, jako je umístění, užívání historie a sociální sítě - a může tak poskytnout své služby, a reklamy, více relevantní pro nás.

Dnes může být Apple poskytuje zařízení, které nás spojuje s tímto téměř všudypřítomné Web of Knowledge, ale je to stále Google, který organizuje, že web a stále Google, který nejlépe monetizes to. Google může konkurovat Apple v zařízení, operační systémy a aplikace tržiště, ale to je vedlejší. Pro spodní-line obchodní model společnosti Google je mrtev jednoduchý:

Čím více používáme internet, tím lépe Google stane. Apple je pouze nám pomáhá používat více. Takže v této bitvě, nezáleží na tom, kdo vyhraje. Google vyhrává. (Jeff Jarvis)

Sociální sítě a strojový upraveno...přeloženo!
Google

Kybernetické útoky z Ruska, Íránu, Číny a KLDR

Kybernetické útoky z Ruska, Íránu, Číny a KLDR 

Špion nikdy nespí...ale po kafi ?

jsou nejsilnější v historii USA, prohlásil šéf FBI Chris Wray. „Od mého nástupu do FBI mě nejvíc šokovala hloubka a rozsah hrozby práce čínských tajných služeb,“ dodal. (CNN)

Zdroj:Twitter

Digitální vysávání je termín popisující shromažďování obrovského množství dat...Huawei, Sociální sítě, Internet a sociální pathologie člověka

Soudruh se rozčílil, pirát se moc ke slovu nedostal: 

Stát má právo z důvodů bezpečnosti svých občanů.....

ve večerních UK se nejvyšší soudruh Vojtěch Filip velmi rozčiloval ve věci Huawei. Po návštěvě na čínském ÚV v Pekingu zřejmě dostal sodu, jinak si jeho obrovskou nervozitu nelze vysvětlit. Buď věci nerozumí (vzděláním je právník, jehož krédem je "všechny sporné věci odstíhat"), nebo záměrně dělá z lidí pitomce.

Škoda, že si pirát nevzal slovo stejně důrazně.

 Nejde o mobily, jde o klíčové prvky kritické infrastruktury (nejen o datová úložiště), ale i další síťové prvky. A k oné svobodě soukromých firem pořizovat si sítě od kohokoli. Pokud jsou součástí (a jsou) kritické infrastruktury, tak se musí řídit platnými zákony země a podmínkami licence, na základě které provozování sítě získali. 
Navíc stát má plné právo z důvodů bezpečnosti svých občanů nařídit podmínky provozování jakýchkoli služeb. Škoda, že ani Piráti, kteří se samopasují do role mladých a nadějných IT v politice, dosud voličům Zemana nevysvětlili, že nepřítelem ovládaná síť nebude vybírat, jestli někdo zemře jako Zemanův fanoušek, nebo odpůrce. "Vhodný" nepřátelský atak to bude brát po řadě.

A jestli si někdo nedokáže představit konkrétní možné cíle: třeba nemocnice, jednotlivé provozy firem, nebo celé továrny, ohrožení např. výroby potravin, úmyslné vyvolání kolapsů dopravy včetně dopravních nehod...… A co bude třeba možné (už je to i dnes) na sítích 5G?

 Docela by mě zajímalo, jestli pročínský čučkař slyšel něco o "digitálním vysavači". Určitě by odpověděl, že je to klasický robot, který nám uklízí a sám se v dokovací stanici dobíjí. Jenže ouha. V reálu je digitální vysávání termín popisující shromažďování obrovského množství dat, v nichž se matematickými algoritmy selektuje určitý obsah a jeho souvislosti. Věřte, že potom lehce odhalí nejen slabá místa jednotlivce, skupiny, ale celé národní populace. Z velkých dat minulosti lze s velkým úspěchem s velkou pravděpodobností předvídat budoucnost sledované (šmírované) entity.

Babiš na svých bilbordech vykřikoval, že nás řídí nemehla. Situace se změnila v tom, že teď nás řídí nebezpečná nemehla.


František Laudat, sociální sítě

Bezpečnostní riziko a sociální sítě...falešné profily na facebooku

Tres faciunt collegum

BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO!

Vážení přátelé, rád bych vám jako specialista na sociální sítě spolupracující přímo s Facebookem ukázal, jak vypadá hodně špatný falešný Facebook profil.

Je zajímavé, že spousta mých přátel nezávisle na věku a vzdělání uvidí žádost o přátelství od podobného profilu, zapojí kritické myšlení ("proč by zrovna mne, normálního Čecha, žádala o přátelství naprosto anonymní údajná americká vojačka?"), rozesměje se a profil smaže, ideálně si ho rovnou zablokuje.

Ti šikovnější uživatelé Facebooku ještě před zablokováním daný profil přes pouhých pár kliknutí nahlásí Facebooku jako falešný, aby jeho tvůrce - hacker nemohl škodit ostatním, méně zkušeným lidem.
No a například s tímto zcela jasným falešným profilem mám už neuvěřitelných 42 společných přátel, což mne vede k tomuto apelu.

PROSÍM, věnujte jeden večer prohlédnutí svých virtuálních Facebook přátel, a smažte si všechny bez fotky, s podezřelou fotkou, s divným jménem, koho jste v životě neviděli nikde v diskusi, s kým jste si nikdy nenapsali ani slovo přes Messenger.
Je logické, že si ve Facebook přátelích ponecháte lidi, které znáte osobně z reálného života, i když z různých důvodů na profilu nemají fotografii, nebo své pravé jméno.

NEBERTE si prosím do přátel bezhlavě kohokoliv, nikdo není lepším ani úspěšnějším člověkem jen proto, že má více falešných Facebook přátel.

PROČ JE PROBLÉM MÍT V PŘÁTELÍCH FALEŠNÝ PROFIL:

- svým přátelstvím mu dodáváte reputaci = Vaši přátelé zločincům snadněji potvrdí přátelství, a odhalí mu tak své soukromí = způsobíte ohrožení jejich rodiny a přátel = stáváte se bezpečnostním rizikem
- profil může být zcela nečinný třeba několik let, a aktivuje se až před volbami, kdy se přejmenuje dle cílové země, a začne cíleně ovlivňovat svou sociální bublinu, jak už bylo prokázáno po volbách v USA i Velké Británii

PŘÍZNAKY FALEŠNÉHO PROFILU:
- žádné osobnější fotky z domu, s rodinou, s přáteli, atd.
- žádná souvislost s Českem, se mnou, s mým povoláním, ani s mými zálibami
- žádné příspěvky týkající se mých témat, mnohdy dokonce žádné příspěvky
- skrytí přátelé, viditelní maximálně ti společní, mnohdy velmi nezkušení uživatelé, celebrity nebo umělci
- žádné viditelné osobní informace pod záložkou INFORMACE: bydliště, věk, rodinní příslušníci, zaměstnání, skupiny, atd.
- žádné společné zájmy, díky kterým by mne tajemný profil měl důvod kontaktovat

Otázky a odpovědi na sociální sítě...aby nezapadly na smetiště. Tady se rodí i Clikbait i zdroj...čistej marketing.

Dva na zdi originální spolek....

Pavel Novotný

Pro mnohé vulgární pozér, ale mně se jeho otevřenost líbí. Protože takových lidí, co naplno řeknou co si myslí, je žalostně málo: Co považuješ za největší problémy dneška?

Ty vole, asi teroristy.

 Bojím se terorismu z hlediska dlouhodobýho horizontu. Já jsem z těch lidí, co si opravdu myslej, že jenom americký raketový hlavice jsou zárukou jakési stability. Rusáci a Číňani, to jsou kokoti, ale Rusáci speciálně. Ten Putin mě tak sere! To je fakt zmrd, jakýmu není rovno. Havel by se s ním nikdy takhle jako Zeman nekamarádil. Proto jsem taky řekl, že tady vyvěsím ukrajinskou vlajku, protože se stydím za našeho prezidenta. Ale terorismus je fakt velká hrozba.
  Já se nebojím islámu, bojím se teroristů z Islámskýho státu.
Islám je naprosto v pořádku, mám tolik přátel s tímhle vyznáním a je mi to úplně jedno. Nedělím lidi na bílý a černý, jenom na dobrý a špatný. Taky se bojím trochu válek o vodu, připadá mi, že ty zdroje plundrujeme opravdu nevídaným způsobem. Ne že bych byl nějakej ekolog, ale mám strach, že plundrujeme tu planetu opravdu strašně a že nastane takový stěhování národů, že se tady všichni posereme.

Co uprchlíci?
Ti mi vůbec nevadí. Já si prošel humanistickým coming outem, fakt. Já s těmi lidmi soucítím, dokonce rozumím ekonomickým uprchlíkům, že jdou za lepším. Uvědomuju si samozřejmě negativa, ale když je vidím na těch člunech s dětma, je mi úplně jedno, jestli někdo utíká ze Sýrie, aby utekl před válkou nebo nemusel válčit. Všem islamofobům bych přál zažít, jaký to je bát se Islámskýho státu tam, kde operuje, a ne v Evropě. Co tam musí být za hrůzu, která ty lidi žene k tomu, aby na gumovej přetíženej člun posadili svoje malý děti a vydali se přes moře. Já s nima prostě soucítím. A musím říct, že s tímto názorem jsem velmi narazil. Můj coming out už zpřetrhal několik přátelství. Uvědomil jsem si, že jsem se ocitl v nějaký pětiprocentní názorový minoritě. Můj kamarád mi říkal, jestli vím, že jdu jako novinář přímo proti svý cílový skupině. Moje manželka se jednou skoro zhroutila z toho, co mi napsal někdo veřejně na Facebooku. A to ještě nevěděla, že jsem dostal stovky hnusnejch soukromejch zpráv, protože provokuju a svý názory na to samozřejmě ventiluju. Ale na druhou stranu jsem zaznamenal spousty pozitivních reakcí. Tady v hospodě se to téma radši ani neotevírá, ty vesnický argumenty jsou strašný. Vždycky se ptám těch lidí, do kolika let je to pro ně ještě dítě, kterýmu je třeba pomoci z toho moře, a v kolika už je to „čmoud“, kterýho by utopili. Do jedenácti? Do dvanácti? Mně je prostě těch lidí líto. Kdysi jsem psal diplomku o davovým člověku, o lidech, co třeba zvolili Hitlera ve třicátých letech. O tom, jak se ti lidi radikalizujou, jak je politici zneužívají ke svým cílům. I kdybych byl rasista, ale aspoň trochu uvažující rasista, vidím třeba Okamurovi až do prdele. Že je to jenom čistej marketing.

Na Youtube je taky tvůj pěknej rozhovor s Adamem B. Bartošem.

Já měl úplně fyzickej problém sedět s tím náckem u stolu. To bylo strašný. My jsme ale bohužel takový zaprděnci a všecko cizí a neznámý se nám ekluje. Z EU bysme nejradši jenom brali a nic zpátky neodváděli. A musím teda s tím islámem připomenout, že v Evropě ještě pořád bouchalo za celou historii víc bomb kvůli úplně jinýmu bohu než kvůli Alláhovi. Vždycky se tady vedly války kvůli náboženství. Takže fakt se bojim jenom teroristů a vařený brokolice. A pak mi vadí hloupost a tupost, když vidím ty xenofobní primitivy. My se furt proti něčemu vymezujeme a vůbec si neuvědomujeme, v jak dobrý části světa žijeme. Vůbec nekoukáme přes hranice, jak jsou lidi jinde v prdeli. To, že sem lidi utíkají, na to si holt budeme muset zvyknout. Třeba v Německu žijou tři milióny Turků, to je stát ve státě. Tady by se všichni zbláznili. Já prostě nesnášim jakýkoli předsudky. Z tý svojí práce jsem na tyhle pudy vždycky útočil.

Co náš prezident?
To je ovšem moje oblíbený téma! Já vím, že je inteligentní, že je intelektuál, ale nesnáším ho. Ve slovenský televizi jsem o něm řekl, že je to zmrd a čůrák. Už nevím, co mám udělat víc. Mně vadí prezident, kterej neříká, co si doopravdy myslí. On je populista, velkej marketér a nesmírně inteligentní člověk, kterej je schopnej ustát prakticky cokoli, když to promění ve svoji výhodu. Velmi zkušenej politik. Ale on má bejt, do prdele, ten, kdo situaci uklidňuje a nemá společnost rozdělovat. A zejména u tématu, který jsme tu probírali. Když se podívám na Kisku na Slovensku, to je jiný kafe. Zeman nám dělá strašnou ostudu ve světě. Člověk by se asi neměl trápit geopolitikou a věcma, který sám nedokáže změnit, ale mě vadí, jakým způsobem otáčí naši zahraniční politiku, jakým způsobem ji prezentuje. Havel by o Krymu řekl, že je to anexe cizího území, a vyzval by světový společenství, aby proti tomu zasáhlo. My jsme vždycky byli prozápadní a Zeman nás otáčí na východ a veřejně schvaluje Putinovy kroky a taky celistvost Číny. Já tomu i rozumím, když řekne, že je to hlavně kvůli ekonomice, ale mě to prostě nezajímá. Já vyvěšuju s holčičkama tibetskou vlajku a vysvětluju jim, proč to dělám. A do volební brožurky jsem si dal, že když mě zvolí, na čtyři roky vyvěsím na radnici vlajku ukrajinskou i tibetskou. Ať s tím moji voliči počítají. Zemana už na západ nikam nezvou, teď jak sem zval ty šlechtický rody na oslavy Karla IV., ho všichni en bloc poslali do prdele. Já vulgární bejt můžu, ale on ne! Taky mi vadí, jakýma lidma se obklopuje a jak se arogantně chová.
Přímá volba prezidenta byla strašná chyba. S prezidentstvím Václava Havla se Zeman nedá vůbec srovnat. Díky Havlovi nás opravdu brali vážně a měli jsme respekt. Navíc jsme spojenci USA a členové NATO, a přitom mi připadá, že kdyby si tu chtěl Putin něco rozmístit, tak mu to Zeman dovolí. Kde je sakra nějakej masarykovskej odkaz? Ale Miloš Zeman vždycky ví, co dělá. Ovčáček je taky kreatura, ale já rád vždycky hledám pro někoho neobhajitelnýho argumenty. Dělat, ty vole, tiskovýho mluvčího Zemanovi! Chtěl bych vidět někoho jinýho, kdo by to zvládnul. Ten to ještě hraje bravurně. S virózou, s Peroutkou. On je taky exot a chce bejt celebrita, ale hraje to v neuvěřitelnejch mantinelech.

On Zemana asi musí milovat!

Ano, Ovčáček ho nějak úchylně miluje. Já sám bych si ho dneska jako mluvčího vzal taky, on je fakt dobrej. Krom toho je navíc ještě komickej. Mnohdy už za Zemana může i mluvit. A ta parta kolem Zemana! Nejedlý, Mynář. V týhle zemi totiž ve skutečnosti nerozhoduje Praha vůbec o ničem. Pražská kavárna si může myslet, co chce, ale o poslancích, potažmo vládě, ministrech a o prezidentovi rozhoduje venkov. A především východ, tedy Morava.

Foto-momentka: Dva na zdi a hra...nebo strategie mládí. V klidu. Mládí to je mír.

Alert, Blbec a deprivace, Citace a inspirace, Clickbait, Co je psáno, Debaty a názory, Humor a vtipy nebo moudra, Internet a sociální pathologie člověka, Komentář

UČIT jinak? Pokud má škola děti připravit na život, opravdu se někdo v životě bude řídit podle jediné známky?

Apple a informatika

Před týdnem jsem vystoupil na konferenci UčiT jinak ...

Poprosili mě, abych vylezl před největší množství učitelů, jaké jsem v životě viděl a povykládal tam něco názorů na to, jak učit děti IT dovednosti - jako člověk z praxe.

Po přednášce jsem se bavil s desítkou učitelů a byla to zajímavá zkušenost. Někteří mi nakvašeně přišli říct, že nesouhlasí s mým názorem. V kostce jsem tvrdil, že za deset, patnáct let, až děti přijdou do praxe, bude v IT všechno jinak. Budou se používat jiné programovací jazyky, nástroje, jiné počítače a často i jiné postupy. Takže konkrétní a dnes získaná znalost bude dětem k užitku z 30%. Zbylých 70% se budou muset naučit v budoucnosti a nebo půjde o nadčasové dovednosti, jako strukturované logické myšlení a schopnost spolupráce. Je tedy trochu jedno, jaký konkrétní nástroj výuky zvolí. Musí být jen dostatečně soudobý, aby se jim děti nesmály, ale také jej musí pořádně znát, aby nebyly lekci před dětma (a děti se jim nesmály).

 Základem je naučit problém rozebrat, zpracovat, otestovat a vyřešit..

Řada učitelů namítala, že takhle to nejde. Že je potřeba zvolit konkrétní programovací jazyk a nástroj, ideálně plošně tak, aby se školy daly srovnávat. A aby se dalo testovat autoškolovýma testama, jen tak se to dá zvládnout ve velkém množství. Já namítal, že jde o to, najít úkol, který děti zaujme a klidně je nechat zadání forknout k něčemu, co je baví. Nakonec je to platnější, než je dusit zadáním, od něhož se nedá odchýlit. Hlavní je se s nimi bavit, proč se od zadání odchýlili a zvolili jinou cestu. V deseti letech mají právo na to, prošlápnout pár slepých uliček i přes to, že se ukáže, že učitel měl nakonec pravdu. Nebo i právě proto, máloco upevní autoritu jako to, když se ukáže, že jste pravdu měli.

Chápu to. Pokud budeme trvat na známkování a přenositelnosti hodnocení mezi různými institucemi, je to asi nutný postup. Jenže proč by měla být výsledkem z hodiny okrajového předmětu známka přesně srovnávající děti mezi sebou?

  Pokud má škola děti připravit na život, opravdu se někdo v životě bude řídit podle jediné známky?

Třeba při přijímacím pohovoru? Na některou práci potřebujete zaměstnance rychlé, na jinou geniální, na jinou zase spolupracující a jakkoliv byste chtěli všechno tohle najednou, takového poloboha abyste na trhu práce pohledali. Jedna známka tohle nikdy nepostihne. Zdá se mi, že užitnost známek končí školou, navíc jen tou jedinou. Školy si mezi sebou natolik nedůvěřují, aby známky z jedné školy byly komparativní a použitelné pro jiné. Nejvíce je to vidět při přijímačkách: prostě je musíte udělat. Nikdo z vysokých škol neřekne, že bere všechny co mají jedničku z chemie a bižule bez přijímaček, protože dobře vědí, že by s nimi bylo vydrbáno. Známka zůstává tedy rychlým srovnávačem uvnitř školy a určitým motivátorem pro děti, ale její potenciál už je dávno za zenitem.

A druhý aspekt, na který jsem narazil: většina učitelů říká, že látka už se nedá stíhat. Děti by potřebovaly do sebe tlačit menší počet látky. Ta totiž v průběhu let jen narůstala, nikdy se neubírala. Fajn, dalo by se říct, že tedy ubereme a že to mohou školy udělat samy o svojí úvaze. Jenže při přijímačkách na vyšší stupeň se prostě počítá s tím, že to do dětí školy natlačily. Takže pokud by škola ubrala na množství, znevýhodnila by svoje žáky při přechodu na vyšší stupeň. Co s tím?

Školství je zralé na velkou reformu.

 K dohodě o ní ale nikdy nedojde. Děti bohatších lidí se z toho vykroutí přes soukromé školy, angažované rodiče a nakonec přes zahraniční stáže a univerzity. A pro ty ostatní? Těm to tak asi bude stačit, nakonec na obsluhu vstřikování plastu číst Vergilia v originále není potřeba. Jinak by jim to vadilo a něco by řekli, no ne?

Patrick Zandl, sociální sítě

CO PÍŠE PATRICK ZANDL na sociální síti? Co tedy s těmi penězi, které zbývají?

Kachna mandarinská

Pokud jste dnešní střední třída, máte pravděpodobně všechno, co potřebujete

Vaše hmotné životní potřeby jsou naplněny. Nebojte, nebude to další čakračlánek o nenaplněnosti potřeb duchovních. Vůbec ne. Bude jen a jen o penězích a jejich gamifikaci.  Pokud dneska máte běžnou (nikoliv prekariátní) práci, můžete jezdit na dovolenou, máte jídlo i bydlení a přesto vám zbude slušná suma peněz. Co s ní? Ekonomická teorie říká, šetřit. Hloupé je, na co šetřit. Kromě vlastního bydlení je dostupné ze mzdy vlastně všechno. Ano, možná byste chtěli dražší verzi. Jenže ta je natolik dražší, že je vám nedostupná z principu té ceny. Můžete si jednou za život našetřit na opravdu luxusní hodinky za dva miliony, jenže čas ukazují stejně dobře, jako ty za deset tisíc.

Cenovka je příplatek za výjimečné provedení a příběh, tvoří ale také závoru na cestě mezitřídní mobility. Tím, že si je po dlouhém šetření koupíte, se do lepší společnosti neetablujete. K tomu vám chybí to všechno ostatní za ty samé peníze.  

Posunout se do vyšší třídy stojí mnohem více peněz, než běžně pracující člověk kdy našetří či vydělá. Je to pro naprostou většinu lidí mimo realitu. Když to zjednodušíme: můžeme se bavit o tom, že místo do Krkonoš pojedete lyžovat do Alp, ale rozhodně ne s celou rodinou do Aspenu či Davosu. A to už lyžování je samo o sobě sportem majetnějších.

Co tedy s těmi penězi, které zbývají? Dochází k něčemu, čemu říkám gamifikace peněz. Každý máme určitou sumu, kterou jsme ochotni vydat bez zábran jen za své potěšení, radosti, aniž bychom čekali něco hmotného. Jsou to peníze, pro které nemáme jiné podstatné použití a jsme ochotni s nimi blbnout. Nakupovat zbytečnosti, zážitky, něco, o čem se domníváme, že nás to přenese na vyšší životní úroveň (majetkovou i zkušenostní), radost, nebo prostě jen tak, z momentálního popudu. I proto je marketing hra o vaši emoci. Mnoho zboží se na trh dostává právě s cílem útočit na vaši emoci, nikoliv naplnit racionální potřebu.

Gamifikované peníze jsou z pohledu ekonomiky skoro volné peníze. Jsou dostupné každému, kdo si o ně umí říct emotivním příběhem. Zatímco příběh bitcoinu je pohádkou o bohatství nebo o lepším příštím světě, příběh Člověka v tísni je pohádkou o tom lepším v nás. Čím více gamifikovaných peněz v ekonomice je, tím více roste nabídka. Od zboží, které si hraje na luxus, jako jsou luxusní hodinky za dvacet tisíc, po služby hrající si na totéž. Pak nahlédneme pocit marnosti z takového luxusu a gamifikované peníze přesouváme jinam, k příběhům lepšího světa teď nebo zítra.

Gamifikované peníze nám umožňují ovlivnit tu malou část světa, jakou nás státy ovlivnit nechávají. Čím vyspělejší společnost, tím svobodnější a tím více příběhů může takovým všelidovým hlasováním ovlivňovat. I proto nemají totalitně laděné státy a společnosti takové alternativy rádi. Příliš často se ukazuje, že alternativa je lákavější, než hlavní nabídka. Nejjednodušší způsob regulace je, uvolňující se peníze ze společnosti včas odčerpat. Nenechat lidi hlasovat peněženkou. Ponechat jim dost na lidově luxusní život, ale nemít gamifikované peníze.

Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu

DRBY Z VRBY

Velké internetové firmy Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných projevů. 

Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. Novinářům to dnes řekla evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová na základě třetího hodnocení způsobu, jak firmy uplatňují kodex chování v této oblasti domluvený v roce 2016.  Podle Jourové je výsledek pozitivní zprávou. První hodnocení v roce 2016 totiž ukázalo, že odstraňováno je 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti. 

V České republice nynější monitoring ukázal, že odstraňováno je skoro 55 procent nenávistných projevů, o rok dříve to bylo 46 procent.  "Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí, výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi," vypočetla komisařka, jakých projevů nenávisti se postup internetových společností týká. Jourová dnes novinářům řekla, že stoprocentní odstraňování nahlášených příspěvků by ani nevítala.
  "Tam je skutečně spousta případů, které jsou okrajové, nebo které si zaslouží zůstat, protože chráníme svobodu slova," upozornila. S přístupem firem je spokojená. "Budeme muset pokračovat. Věc, která není tlačena tvrdou regulací, bude vyžadovat setrvalý tlak ze strany komise i členských států," myslí si. 

Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu po Evropě. Ke kodexu se nyní přidal také Instagram a dnes i síť známá jako Google+
. Podle ní končí doba, kdy nové internetové firmy mohly růst a podnikat zcela bez kontroly. "Nastal čas vyrovnat moc a odpovědnost internetových gigantů," uvedla na tiskové konferenci.  Firmy podle ní také už nabírají nové lidi, aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly lépe zabývat. Například Facebook o 3000 pracovníků rozšířil svůj tým 4500 lidí, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší.  Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace, které se na prověřování podílejí, také policii nebo státnímu zastupitelství.  Jourová, která v únoru s výsledky prověrky seznámí ministry spravedlnosti, si nadále myslí, že nejlepší cestou řešení problému je dobrovolný kodex pro internetové firmy. "Komise chystá regulaci v oblasti terorismu, protože tam je potřeba mít naprostou jistotu, že v on-line prostoru nebude pro komunikaci teroristů jednoduchá cesta, že nebude šíření návodů na výrobu bomb a podobně. "V oblasti, která se týká extremismu a nenávistných projevů, tak můžu prohlásit, že nemám v plánu přijít s tvrdou regulací, jako v Německu. 

Evropská komise přijde s návrhy, zda a jak řešit širší problematiku dezinformací a falešných zpráv na internetu. Jourová ale ani v této oblasti nečeká snahu o přísnou regulaci, mohlo by podle ní hrozit "přílišné sešněrování" internetu.

#Dezinformace, Fake News, Blbec a deprivace, Cenzura, Co je psáno, Diskuze a debaty, Facebook, Internet a sociální pathologie člověka


Zdroj: newsgoogle, CTK

CO PÍŠE DNES PATRICK ZANDL na sociální síti? Čtěte! Souvisí to s tím, že se blížím prahu dospělosti?

Ta generační proměna je zajímavá věc. Narážím teď na ni. Je mi přes čtyřicet. S počítači dělám od deseti let, 

Jen ilustrační obrázek...

v malíku mám věci jako Commodore 64, Amigu, STčko nebo XT a DR-DOS. Poslední programovací jazyk, který jsem fakt intenzivně používal se jmenoval Fortran (Assembler nepočítám). S internetem jsem začal v roce 1992 a zažil jsem všechno možné i nemožné. Začali jsme dělat první weby, první reklamu, první mobilní aplikace, vyvíjel jsem chytré mobily ještě než byly chytré. Snad to nezní neskromně, když řeknu, že o internetu a telekomunikacích mám slušný povrchní přehled.

Jenže je mi přes čtyřicet. A už ani tak nevypadám jako ajťák. Často dorazím na schůzku, kde lidi předpokládají, že ten postarší pán neví ani ťuk o moderních technologiích. A začnou mi vysvětlovat, jak se "musím dívat na možnosti internetu" a tak podobně. Občas je to směšné. Obchoďák PPC, který trval na schůzce před tím, než mi dá slevu, kterou mi stejně dá, protože přesně vím, kam může jít. A který mi chce vysvětlit "ten klikací marketing" a nedá si to vymluvit.  Občas je to pěkně namáhavé.

To když přijde někdo, kdo mi vysvětluje, že to, co chci, chci blbě a mám to chtít jinak.

 Návrh jednoduchého webu se stává kardinálním problémem a návrh aplikace tragédií, kdy mě někdo tlačí do něčeho, o čem já vůbec nejsem přesvědčen a jeho jediný argument je, že taková je dneska zkušenost a je to jeho znalost. Jakkoliv nerozporuju, že jeho vertikální, lokální znalost může být větší, já mám své dobré důvody, proč něco chci, jak to chci. A očekávám dobrý argument, proč mám názor změnit a rozhodně neberu prohlášení "tak to dnes uživatelé chtějí". Vždycky se mi chce začít křičet "kurva který? Najdu deset, kteří to chtějí jinak ty vole!"

Dnešní módou je "přesvědčit". Kašlat na můj názor jako zadavatele. Prosadit svou myšlenku jako onu přidanou hodnotu nad zakázkou.

Je to možná skvělý, když zadavatel fakt potřebuje poradit a tápe. Ne, když potřebuje udělat web B2B prodeje sklářských polotovarů, které nakupují nákupčí muži 40+ a navíc já nepochybuji o tom, co chtějí, když je intenzivně známe. Když máme intenzivní znalost toho, co fakt chtějí. A je mi hodně nepříjemné, když musím vysvětlovat, že zkušenost mi nechybí, chybí mi ruce k provedení zakázky a jsou věci, které prostě chci po svém, vím proč a je to moje podnikatelské riziko, ne jeho, takže ať je to po mém. Je mi to nepříjemné i z toho důvodu, že vidím, jak se dotyčný nepřipravil na schůzku. Že ho ani nenapadlo dát si do Google jména účastníků schůzky, aby věděl, komu chce prodat. Mně by fackovalo, přijít takhle nepřipraven v době, kdy ty možnosti jsou, kdy na netu najdete životopisy, rozhovory i diplomky a disertace. Už mě od zbytečného přehmatu právě tohle zachránilo, informační parita je dnes levně dostupná. A tak jsou z toho občas roztodivná setkání. A rozporuplné dojmy.

Souvisí to s tím, že se blížím prahu dospělosti? Je opravdu dnes standardem neočekávat znalost internetu a technologií u lidí nad čtyřicet?

Internet a sociální patologie člověka, Myšlenky jsou svobodné. Amerika a Moudro pro tento den

US JEEP Veteran 

Já nechápu, kde se v tolika lidech v téhle zemi bere ten antiamerikanismus a rusofilie.

Zatímco Amerika dle požadavků TGM prosadila vznik Československa, tou dobou se komunisti v Rusku snažili za všech sil zmasakrovat naše legionáře.
Zatímco Amerika nám nabídla Marshallův plán, SSSR odvlekl tisíce našich občanů na Sibiř a ON rozhodl, že MY americké peníze nechceme.

Zatímco SSSR rozjezdil tanky pražské jaro, Amerika přijímala tisíce našich uprchlíků.

Zatímco SSSR se nikoho na nic neptal a nastěhoval k nám jaderné hlavice, USA u nás chtěly postavit radar a nepostavily, protože naši současní bolševici ho tady nechtěli.
Zatímco země na západ od nás osvobozené USA 50 let vzkvétaly, ty východní obsazené SSSR šly od 10 k 5.
Zatímco před 89 utíkaly tisíce lidí na západ, na východ dneska nikdo neprchá.

Takže abych to shrnul: PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ VYLIŽTE SI PRDEL!...držte hubu a užívejte si výdobytků západní civilizace a nebo se seberte a emigrujte do Ruska, Číny nebo KLDR."
To se mi zase ulevilo.

Komentáře a diskuze. Forum Romanum Pro Foro Interno Svoboda myšlenek. "Svatí" ochránci autorských práv, kteří mají patentovány nesjpíše i vlastní prdy a nejraději by si od Googlu nechali platit za uvedení odkazu....

Datové volání k úplňku

Někdy komentáře a diskuze jsou nejen zajímavé

 ale i plodné tak jak to má být, když se sejdou ti, kteří mají co říci, jsou nad věcí a mají motivovaný vztah ke svobodě člověka, internetového media, publikování, ke kritice hamižnosti na internetu a různá ta práva...

Co je to ta svoboda člověka, tam kde jsou lidské vady charakteru, závist, hromadění majetku, bránění volnému šíření myšlenek pseudobloky, pseudolicencemi, zákazy, strašením soudy, vyhrožováním a hájením nesmyslných majetků nazývaných také - copyright .

Otráveně to všichni čtou a kašlou na to, obchází to stejně jako alibismus lékařů před útoky nemocných kverulantů, kteří živí stále více advokátů a jejich nemoc duše i těla je horší i při vidině možných vysouzených milionů za smrt blízkých, která byla samozřejmě neodvratná...člověk je chybující a není nesmrtelný i když si to myslí a je to kverulující deprivant.

V Českých duších je kletba ideologie, 40ti let demagogie slaboduchých marxistů a systému minulé doby. 
Kletba vyznavačů zla na každý den, strany a ideologie ve které člověk nebyl nic a přemýšlející inteligent hrozivé nebezpečí patřící do Gulagu, isolovat, uzavřít mezi ploty a dráty nabité elektřinou.
Díky svobodným národům jsme volní a jsme v Evropě , blížíme se a kráčíme někteří i po EuroAtlantickém prostoru.
Važme si svobody národů, lidí, internetu a jeho rychlého velkého postupu k nám a sledujme myšlenky Amerického Google a jeho přístup k uživatelům.

Z komentářů na téma copyright:

Názory na RSS. Bohužel dnešní doba jaksi technicky není v souladu s legislativou okolo "duševního vlastnictví" a tak místo cenění zubů a puristickém trvání na názoru, že snad i blbej příspěvek do diskuze je autorským dílem a běda tomu, kdo by snad z něho opsal jednu větu, by snad bylo lepší zapojit hlavu a vyrovnat se s tím, že technicky "zcizit" někomu nějaký článek je mnohem jednodušší a mnohem hůře zjistitelné a už vůbec postižitelné než to bylo za doby papírových médií.

Proto bych osobně byl pro to, aby bylo jasně řečeno, nebo aby existoval nějaký soudní precedens, který by přejímání informace z RSS kanálu avšak !!!POUZE!!! v rozsahu v RSS zveřejněném, nepozměněném a s uvedením odkazu na zdroj a s uvedením copyrightu, povolil aby to bylo jasné a bez možnosti dvojího výkladu. Dost mi zde diskuze připomíná podobnou, kde se řešilo, jestli vyhledávače indexováním obsahu neporušují autorská práva poskytovatelů obsahu.

Taky tam vystupovali "svatí" ochránci autorských práv, kteří mají patentovány nesjpíše i vlastní prdy a nejraději by si od Googlu nechali platit za uvedení odkazu, o které kolikrát sami za pomoci různých SEO technik bojují...

Prostě by bylo dobře, kdyby bylo něco jednoznačně daného , co všeobecně značí, že tento obsah lze za výše uvedených podmínek převzít a zveřejnit jinde. Pro mne to už dnes je právě RSS , a pokud vyloučím nějaké extrémy, tak je to i všeobecně chápáno. A je to tak dobře. Možná by bylo dobré specifikaci RSS doplnit o parametr, který by určoval, zda je kanál určen POUZE pro osobní čtečky nebo zda je určen i pro veřejné agregátory obsahu. Nicméně dokud to nebude, bylo by obecně prospěšnější zveřejnění v RSS kanále považovat za souhlas se šířením podle výše uvedených principů.

 P.S. Taky máte pocit, že se internet bude ještě dlouho živit mraky cizopasných právníků ? Kde berou tisíce fotografů právo vystavovat svoje fotografie na webu a přitom nechtít, aby si je každej trubka kopíroval na blogísek, že? Kde berou hudební skupiny právo dávat lidem možnost přehrát si po internetu jejich skladby, ale snažit se zamezit jejich stažení a umístění jinam? Kde vlastně ti lidi berou právo chtít nějaká práva, že?

To je přirozené právo vyplývající z aplikace zdravého rozumu. Reklamní šot je totéž. Je to zjevně autorské dílo, ale v životě jsem neslyšel o tom, že by někoho napadlo za "neoprávněné šíření reklamního šotu" někoho stíhat. Trailer je totéž v bledě modrém. A RSS je totéž v bledě růžovém. Zavádíte tu trochu Hospodu Na mýtince... stěžujete si, že tam chodí lidi; argumentujete tím, že není nikde psáno, že mají právo tam chodit a že lze naopak aplikovat jiný zákon, který jim tam chodit neodvoluje. Stejně jako u Cimrmanů, i u vás ta argumentace připadá publiku absurdní a odměňuje ji smíchem. A kde ty beres pravo nekomu vnucovat nejake clanky na webu ? Dat neco na web = stoupnout si na ulici a vyrvavat do okoli. A ty si pak stezujes, ze te poslouchaj lidi co dou kolem.

Pokud nekdo nechce aby jeko vytvory byly na webu nekompromisne sireny, necht je nezverejnuje! Web je tu totiz od toho aby se clanky sirily, linkovali nezi sebou ...

Varování:
téma je určeno pouze ke zralé úvaze a zamyšlení, pokud vám něco připomíná tak vězte, že podobnost je čistě náhodná a vaše práva na svobodu internetu nejsou dotčena.

Zdroj: lupa.cz RSS dokumenty DocsGoogle.com
komentáře a úvahy

#komentáře, Kopírování, Internet a sociální pathologie člověka, Cenzura, Citace a inspirace, Elektronická paměť, 

Musíme si připomenout, co je to internet a kdo jsou jeho lidé v něm. Internet není vhodný k tomu, aby šířil vaši slávu. To musíte pak psát o sobě.

Start rakety Apolla 11

Start rakety Apolla 11 (prohlížejte ve zvětšení)

Jak se někde psalo, internet je informační dálnice.
Nejen že tu jezdí auta, ale s nimi se pohybují lidé a co člověk to trochu odlišná cesta. Ale jak víme ty všechny cesty vedou do Říma (což je staré vědění i klišé)
Každý si může představit něco jiné i jinak pochopit. Cituji k tomu názor z diskuze na netu:
Ve středověku bylo šíření informací velmi pomalé a drahé, proto žádná autorská práva nebyla, každý byl rád za to, že se vůbec jeho myšlenky šíří. Tehdy knihy vznikaly jako kompilace cizích textů. Dnes je situace podobná, na světě je šest miliard lidí, lidé jsou propojeni internetem, šance na to, aby se váš názor šířil mezi ně, je velmi malá, proto kopírování vašich myšlenek napomáhá jejich šíření. Dříve byly informace jako trezor, který jste někomu za úplatu otevřel, dnes se na informacích musí vydělávat jinak. Informace se staly řekou, a je na vás, aby ta řeka nevyschla. Lidé se pak soustředí tam, kde je nejvíc čerstvé vody.

Na svůj web jste si ten příspěvek dal proto, aby jeho obsah internet šířil, jako mem, což kopírování dělá, internet není vhodný k tomu, aby šířil vaši slávu. To musíte pak psát o sobě. Nebo mít tak zajímavý obsah, aby lidi na váš blog chodili pravidelně. 
Zájem si nejde koupit penězi, ale pouze obsahem a nikoliv natrvalo. Internet tak akceleruje inovace. O své místo na internetu a zájem čtenářů musíte bojovat permanentně, žádné zásluhy se neuznávají. (Ivan Nový)

Tak to je zatím vše. Musíme si připomenout, co je to internet a kdo jsou jeho lidé v něm. Nejen data, ale i myšlenky. A myšlenky, aby rozvoj nejen netu, ale i lidí, lidstva, informační technologií a jejich použití byl přístupný online každému kdo chce být úspěšný, soutěžit, pracovat s nimi pro sebe i jiné k dosažení cílů jeho i světového uzdravení (vylepšení, inovace, léky!)

Myšlenky jsou svobodné (= mají mít svobodu) Cicero, Řeč na obhajobu Milona.
LIBERAE SUNT COGITATIONES


#Informace, Internet, Internet a sociální patologie člověka, Kopírování, Myšlenky jsou svobodné, 

Jak žít s trolly na sociální síti Facebook i jinde. #Agent, Blbec a deprivace, Spam, Šablona proti spamu, Trolling, Agent, Alert, Facebook, Hoax, Internet a sociální patologie člověka, Jak na to

Tchoř tmavý docela páchne...!

Jak žít s trolly

1. Sprosťáky a útočníky mazat a blokovat. Neexistuje důvod, proč jim dávat prostor.
2. Totéž dělám s agresivnímu stoupenci Ruska a komunismu, i když nejsou trolly. Moje zeď je moje.
3. Nezapomeňte, že ne každý, kdo naletí kremelským kecům o zlé Unii a uprchlících, je troll. Svět je plný naivů.
4. Nezapomeňte, že ne každý, kdo oslavuje Trumpa, je Republikán. Svět je plný trollů.
5. Neodpovídejte trollovi na každé vřísknutí. Vy nemusíte. On MUSÍ. Je placen od postu.
 6. Používejte humor, nadhled a ironii. Z nějakých důvodů to špatně snášejí.
7. Klikněte se k nim na zeď. Až na několik výjimek nemá nižší sorta trollů historii vlastních postů osobnějšího charakteru. Mají tam jen kytičky, autíčka a koťátka. Vyšší sorta trollů tam má jen Putina a Trumpa.
 8. Na jeden váš mravně závadný protiruský post přiletí zpravidla jen jeden. Když začnete porušovat dogma pravidelně, budou se střídat dva. Skuteční borci s vlivem jich naráz dokážou až 15. Zdravím Jakub Janda a Jaromír Štětina, ti zatím vedou v soutěži O zlatého krysaře. Docela dotahuje i Pavel Svoboda, hlavně na ofiko profilu.
 9. Občas vypněte Facebook a mluvte o politice a Rusku s dětmi. Ony ten bordel na kolečkách zdědí. Tak ať mají jasno. Reálný život začíná volebním hlasem a schopností číst delší texty.

 Koťátka na FB je žít nenaučí.

ZDROJ: Ze sociální sítě-sdíleno mezi přáteli

#Agent, Blbec a deprivace, Spam, Šablona proti spamu, Trolling, Agent, Alert, Co je psáno, Facebook, Hoax, Internet a sociální pathologie člověka, Jak na to

Každý druhý Čech nenávidí Ameriku. I když tam málo kdo z nich žil, jejich názor na Ameriku je nekompromisní...

Prostřeno a stůl je plný

Proč nenávidím Ameriku

Každý druhý Čech nenávidí Ameriku.
I když tam málo kdo z nich žil, jejich názor na Ameriku je nekompromisní: Amerika stojí pod psa ! A tak jsem si poprvé uvědomil, že já vlastně taky nenávidím Ameriku.

Zde je proč ...

Já nenávidím Ameriku, protože tam žijí krásní, pro-aktivní a super-produktivní lidé, kteří kypí humorem, nápaditostí - ale hlavně - silnou sebedůvěrou. 

Tito lidé přišli do Ameriky ze všech koutů světa. Tito lidé museli opustit bezpečí svého domova a odjet někam za svým snem - do neznáma, za vodu, na druhou stranu zeměkoule, za vidinou lepšího života pro své děti a rodiny.
Já nenávidím Ameriku, protože Amerika je postavena na chybách Evropy. Amerika zaručuje základní přírodní práva a svobody všem, kdo vstoupí na americkou půdu. A tak ti, kdo jsou ve své vlastní rodné zemi pronásledováni svými vlastními bratry, nachází útočiště právě v té mizerné Americe mezi cizími lidmi, kde jsou si všichni sobě rovnými.

Já nenávidím Ameriku, protože bydlím v jednopokojovým kamrlíku na pátém patře paneláku, obklopen z každé strany nervózními sousedy, kterým vadí každý můj krok. Když se optáš Američana, proč má šesti-pokojový dům se stejným počtem koupelen, dvěma kuchyněmi a krásně modrým bazénem obklopeným palmami na deseti hektarech pozemku - tak ti s úsměvem na tváři odpoví: a proč ne ?
Já nenávidím Ameriku, protože Amerika nám dala mnoho věcí, bez kterých se dnes neobejdeme. I ten zatracený Internet byl vynalezen v Americe !

Já nenávidím Ameriku, protože nám dala McDonaldy - tedy restaurace, které servírují pofidérní, ale hlavně nezdravé jídlo. Já nenávidím Ameriku, protože kdykoliv procházím kolem McDonaldu v Praze, vždy je tam narváno až po střechu. Ne Američanama, ale Čechama.
Já nenávidím Ameriku, protože nás obléká. Ano, mám na sobě oblečené Levi jeans a tričko, na kterém je napsáno cosi v angličtině.
Já nenávidím Ameriku, protože Američani jezdí v obrovských autech s klimatizací a posilovačem řízení, které žerou desetkrát tolik co můj Peugot Prdítko.

Já nenávidím Ameriku, protože v Americe najdete nekonečné pláže, vyprahlou step, kouzelné hory, písečnou poušt', pohádkovu přírodu a fantastické lyžování. A to jsem se ani nezmínil o rybaření...
Já nenávidím Ameriku, protože nám cpe do chřtánu svoji kultůru: posloucháme americkou hudbu, sledujeme americke televizní seriály a chodíme do kina na americké filmy. A zatímco se nám to všem nelíbí, všichni jejich kulturní produkty vesele konzumujeme.

Já nenávidím Ameriku, protože má nejhorší školy na světě. Ano, ty otřesné instituce vyššího vzdělání, jako jsou Harvard, Yale, MIT, Stanford, Columbia, Princeton a nebo snad i Art Institute of Pasadena, kde studenti běžně platí přes sto tisíc dolarů za rok za jejich vzdělání - vzdělání, které nikde jinde ve světě nenajdete. I ten hlupák Albert Einstein neměl kam jít vyučovat své ptákoviny, tak skončil na Princetonu v Americe. Absolventi amerických škol jsou pak najati největšíma korporacema na světě za astronomické nástupní platy a do konce našeho života nám budou říkat, co dělat, jak to dělat a jak žít svůj vlastní život. A co na to kibic Čech ? Nuže, komukoliv se z Čechů naskytne příležitost jít studovat na Americkou Univerzitu, tak americké školy jsou najednou perfektní...
Já nenávidím Ameriku, protože ji nerozumím. Amerika se schovává před zbytkem světa kdesi na západní polokouli, mezi inferiorním Mexikem a dependentní Kanadou, obklopená Atlantikem na jedné straně a Pacifikem na druhé. Protože je tak daleko, není lehce přístupná, což bezesporu dodává k její mystice.
Proto nenávidím Ameriku...
A konečně, já nenávidím Ameriku, protože Amerika jde za nás za všechny do válek, aby jsme všichni, bez rozdílu, měli zítra co jíst, co pít a mohli spokojeně žít. Aby jsme se nemuseli bát dalšího Hitlera, Stalina, Husseina, Pol Pota a dalších šílenců, kteří se vždy alespoň jednou za generaci někde ve světě objeví.
Amerika se stará o to, aby jsem se ráno mohl probudit, políbit manželku a své děti - a spokojeně odejít do práce s tím, že je večer najdu doma zdravé a usměvavé - přesně tak, jak jsem je tam ráno naposledy viděl ...
A to je přesně to, proč nenávidím Ameriku !

#Citace a inspirace, Mobilní internet, AMERIKA počítače, Blbec a deprivace, BFU, Citáty a moudra, Humor a vtipy, Internet a sociální patologie člověka 

Každý autor píše nejdřív pro sebe, později pro čtenáře a nakonec pro peníze... Poradna pro bloggery Google, Blogger, Internet a sociální pathologie člověka, Citace a inspirace, Citáty a moudra.

Čest a sláva webmasterům na Google

Originální zpověď blogera zrcadlo,

ten to rovnou napsal. Tak jsem to dal sem do poznámek pro zamyšlení případného rozhodnutí dát se taky do toho blogování...
Je to prosím celá citace, tak jak je publikována. Zatím nemám k tomu nic k poznámce...zatím...

cituji:
Motto:
"Každý autor píše nejdřív pro sebe, později pro čtenáře a nakonec pro peníze."

Nevím, kdo má tento (mnou možná trochu zkomolený) citát na svědomí. Ale vím, že já se i po dvou letech psaní blogu pořád nacházím v první fázi. Sobecky přiznávám: Přínosy vidím hlavně na své straně. Mám radost, když si někdo článek přečte a líbí se mu. Ale pokud by tomu tak nebylo, nehroutil bych se. Nelžu teď sám sobě?

Co mi dalo psaní blogu?

1) Pokoru

Spousta lidí (především těch, kteří prožili většinu života za "komárů") žije v zajetí představ o vlastní dokonalosti a úžasnosti. Setkávají se pořád se stejným okruhem přátel, s nimiž se navzájem utvrzují o pravdivosti svých skvělých názorů. Kdo s něčím nesouhlasil, byl již dávno vyobcován a označen za blba.
V dnešní době je publikování na Internetu tak jednoduché, že to zvládne každý, kdo je gramotný. Ovšem "kafralové" nepublikují. Asi cítí červíčka, který hlodá a říká: "Co když s Tebou nebude nikdo souhlasit?" Nebo (horší varianta): "Co když Tvá moudra nebudou vůbec nikoho zajímat?"
Je to holt risk dát své názory celému národu všanc. Reálně totiž hrozí, že jako bloger dospějete k poznání vlastní malosti. Což se dá řešit buď agresí nebo pokorou. Já se snažím o pokoru.

2) Vypsal jsem se

Obrovským plus, které mi blog dal, je to, že jsem se aspoň trochu naučil psát souvislé texty, které mají svůj začátek, prostředek a konec (většinou). Také jsem oprášil znalosti z pravopisu. Když už strávím čas s vymýšlením článku, chci, aby nebyl plný gramatických chyb.

3) Poznal jsem zajímavé lidi

Poznal jsem zajímavé lidi nikoli osobně, ale přes jejich tvorbu. Téměř o nikom nevím, jak se jmenuje. A je mi to fuk. Blogerská komunita není jako Facebook. Je to neviditelná sociální síť. Člověk se primárně neprezentuje (krom pár exhibicionistů) jménem a pár výkřiky, ale dává o sobě vědět konkrétními postoji a sděleními.

4) Naučil jsem se něco málo o tvorbě stránek

Jsem sice 100 let za opicema, neovládám redakční systémy (Joomla, Drupal, Wordpress...), php, javascripty a podobné věcičky. Ale o HTML a CSS díky blogu něco málo vím. Kdybych měl cit pro grafiku (z výtvarné výchovy jsem měl na základce za 3), uměl bych asi vytvořit stránku (plus mínus autobus), jakou chci.

5) Seznámil jsem se s reklamními a provizními systémy

Popravdě ani nevím, proč. Žádné velké love nebyly, nejsou a nebudou. Ale prostě mě to baví. Vyhrál jsem si s Adsense, Billboardem, VRS, Aukrem, Inviou, Wedosem, Vivantisem, Sklikem...

6) Naučil jsem se základy optimalizace pro vyhledávače

Na této problematice mi přijde zajímavé, že není žádný přesný návod, jak u vyhledávačů uspět. Kdyby ho někdo znal, ovládl by celý Internet. Samozřejmě jsou veřejně dostupné zásady, bez kterých to nejde. Ale taky je v tom troška alchymie. +JA+ rozjíždí nový projekt, u kterého bych měl fungovat jako konzultant. Kdo ví, jestli budu za moudrého SEO šamana nebo za idiota.

Tak co, nalákal jsem někoho, kdo ještě nebloguje? Pokud jo, budu si připadat jak pátý z Beatles....

Rubriky: #Blog a blogování, #Internet

Zdroj: zrcadlo.blogspot.com

Poznámka: moje řeč, asi jinak bych to nenapsal a O tom to je! 

Digitalizace, Informace, Internet a sociální pathologie člověka, Phishing

Prohlížejte ve zvětšení (rybáři na řece)

MEDICINA: Phishing není jen počítačový:

 "Doktoři odchází, odborná medicína strádá a možná bude (pokud společnost práci nebude dobře platit) méně dostupná. Jednou to přijít muselo. Jsme obezřetní nejen na phishing počítačový, ale i na nebývalý výskyt šarlatánů. Na všech mediálních úrovních se vyrojilo spousta těchto oblbovaček, tak ať nenaletíte. Myslíte si, že máte vlastní rozum?
Vzdělání je dobré i k tomu, aby jsme měli široký rozhled pro tento civilizovaný, rychle se měnící život společnosti.

 Minituarizace a rozvoj technologií provází výrazné změny v životních návycích, pokles imunity, somatické změny při nedostatku pohybu tak výrazné, že si frontální výkyvy počasí s námi zahrávají tak, že ráno je vše jinak než jste šli spát."

Co je to clickbait? Nažhavený titulek jako chyták. Jak jinak to označit? To nevymyslíš!

Filmoví králové nepotřebují clickbait - hrát umí a dobře....

Nažhavený titulek jako chyták

To je ten clickbait.

Kdo píše a pohybuje se mezi články a obsahem webů s nápaditými manipulacemi tyto nápadné háčky zná.

Vědci a jejich úspěšnost jsou hodnoceni podle toho, jaký dosah má jejich práce; v tomto ohledu jsou tedy velmi blízko novinářům, kteří zase musí dosáhnout maximální čtenosti svých textů. A jak se ukazuje, vědci i novináři k tomu používají velmi podobné postupy.

Co je to vlastně clickbait?

Tímto výrazem se označuje kontroverzní titulek, který by měl u čtenáře vyvolat zvědavost a zaujmout ho natolik, že se za ním vydá – přejde na článek ze sociální sítě rovnou na daný web. Autoři clickbaitů z toho mají vyšší návštěvnost webu.

 „Správný clickbait“ by měl mít pokud možno co nejvágnější obsah, takový, aby se z něj čtenář vlastně moc nedozvěděl. Účelem je prokliknutí na web, nevadí ani, když ho čtenář zklamán okamžitě opustí.

....to nevymyslíš

....fakt nepochopíte....

.....šílené důkazy

.....podívejte se co se stalo...

Internet má být svobodný, ne zdroj k obohacení jednotlivců! Svobodný svět je krásný!

Noční obrázek z Prahy (Prague)

Teď něco o svobodě a pokroku:

 Internet má být svobodný, ne zdroj k obohacení jednotlivců.
Ať si svoje autorské (často nechutné) myšlenky a vlastnické pokusy nechají doma v trezoru pod zámkem. Svobodný svět je krásný. Myslíte, že si ho přivlastníte fotografií, kterou pak prodáte a zpeněžíte kupčíci a hamouni??

 To se vám nezdaří, krásy světa patří nám!

Všechny informace a myšlenky se mají dávat volně ven, aby se další učili inovovali a dělali svět lepším. Znepřístupnění a šikana uživatelů internetu nevede k ničemu dobrému. Rozvoj lidských individualit se potlačí a svět ovládne stádo blbců, v horším případě deprivantů.

A moc povede boj. Bude se válčit. Represe. Vězení. Boj o moc. Boj o peníze. Pošlapání svobody internetu je prvním krokem.
Člověk rozumný nezakládá nové a nové škrtící instituce ( PIPA, ACTA a tak dále)

Ve zkažených státech je nejvíce zákonů - praví moudří z věků.


Celé pojednání docela vtipné je  =>>>  tady na webu SKVĚLÝ DOMOV.

Útěk do kyberprostoru a digitalizace životního stylu. Životní pole, především v sociální a mentální složce, je syceno reklamou a z ní odvozeného působení médií.

Pracovitost autorů a Google hrneček s kávou i slovník internetu...

Útěk do kyberprostoru a digitalizace životního stylu.

Není bez zajímavosti podívat se na situaci společnosti, která je technologickým předvojem civilizace, a tedy má také vysokou míru inovací.

USA,
zvláště co se týče informačních a komunikačních technologií, byly především v první etapě informační společnosti převážně v roli tvůrců, zatímco ostatní země především v roli konzumentů. Míra inovací je v USA vysoká, ale zřejmě také na hranici možností velké části populace. I to je snad příčinou toho, že kolem 50 % americké populace má psychiatrickou diagnózu (Koukolík, Drtinová, 1996). Metodologicky je smysluplné a legitimní sledovat a analyzovat společnost či sociální skupinu, která je ve svém vývoji v předstihu a hledat u ní rizikové či kritické jevy. Není pro společnost a lidstvo nebezpečné produkovat tak velký podíl psychicky nemocných jedinců? Nemohou jedinci psychicky narušení dosáhnout pozic, v nichž mohou danou společnost či dokonce lidstvo ohrozit? Tak jako při potápění se počítá s dekompresí, s takovým tempem postupné změny hloubky a tlaku, který je schopen lidský biologický systém zvládnout, tak také v oblasti lidské psychiky bychom měli při společenské změně vzít v úvahu jakousi sociální dekompresi.

Do budoucna lze očekávat vznik interdisciplinární vědy, která se bude zabývat zdravím společnosti a civilizace, tak jako se medicína zabývá zdravím člověka. Otázka únosnosti tempa změn pro společnost a civilizaci do tohoto okruhu patří. Věda by tak měla systémově a na své úrovni reagovat na nebezpečí, která svou činností pro lidstvo vytváří. Po celé škále rizik vytvořených fyzikou (jaderná energie), následovala chemie zamořením životního prostředí nebezpečnými chemikáliemi a nyní snad s ještě vyššími riziky přichází biologie svými úžasnými objevy v genetice.

Společenská změna a implementace inovací je generačně spojena s mládeží.

Proto na počátku devadesátých let komputerizace české společnosti probíhala ve značné míře díky generaci dětí z Atari klubů z devadesátých let a postupně dalších generací mládeže. Došlo k paradoxnímu obracení rolí, kdy děti učily své rodiče pracovat s počítačem. Generační inverze se projevuje i nyní a počítačová generace z devadesátých let se obává konkurence současných dětí, které si osvojují nové technologie „letmým startem“. V dětském věku začínají s počítači vybavenými hardwarově a softwarově o několik generací dále než tomu bylo u předchozí počítačové mládeže. Jejich kompetence v práci s počítačem začínají tam, kde předchozí generace mládeže končí. Stále jsme však na počátku formování nové mediální krajiny v informační společnosti. Zatím můžeme sledovat probíhající vývoj a dohadovat se, kam vývoj směřuje. Komerční elektronická média a bulvární deníky měly neplánovaný a nečekaný vliv i na ostatní média. Došlo k přenosu komerčních kritérií hodnocení a mechanického kritéria sledovanosti a poslechovosti na veřejnoprávní média. To mělo dopady na kvalitu a obsah vysílání. Hranice mezi bulvárem a „mainstreamovými“ médii se rozplynula.

Doba příchodu dalajlámy už je digitální

Bulvární média mají specifické požadavky na práci svých redaktorů, nevyžadují vzdělanost redaktorů či schopnost analýzy, ale naopak je nutná absence vkusu, kultivovanosti, mravní integrity a vstřícnost zájmům majitele při manipulaci s fakty a při vytváření umělé mediální reality a mediálních kauz.

Tato kritéria se v české mediální krajině stávají standardem a důsledky jsou zřetelné i v médiích, které se ke své bulvárnosti nehlásí. Produkci médií charakterizuje prvoplánovost, neschopnost posuzovat události a procesy interdisciplinárně v širších souvislostech a vývojově, černobílé vidění nahrazující zpravodajství a publicistiku propagandou a nezvládnuté novinářské řemeslo. Mediální jazyk je na tak pokleslé úrovni, že se stal hrozbou pro český jazyk a pro průměrně kultivovaného posluchače je problémem tuto mediální podobu mluvené češtiny poslouchat. Problematická jsou kritéria selektivního výběru informací a poskytování mediálního prostoru podle politických a ekonomických zájmů média a redaktorů. Stále zřetelnější je tendence médií ne o politice informovat, ale politiku dělat, snaha manipulovat divákem a posluchačem.

Kde je prvořadý zisk, vše ostatní jde stranou. Jakmile se do mediální krajiny vpustí reklama, je jen otázkou času, kdy a jak reklama tuto krajinu promění. Vliv reklamy není omezen na chvíle krátkých reklamních spotů, ale estetika reklamy a její hodnotová orientace a životní styl vzlínají z billboardů a spotů do celého vysílání.
Životní pole, především v sociální a mentální složce, je syceno reklamou a z ní odvozeného působení médií. Podobně jako kyselé deště narušily biologickou složku životního prostředí, reklama postupně rozkládá tradiční společenské komponenty sociálního a mentálního pole. Postmodernímu člověku je implantována vize světa, společnosti a života člověka, která smysl člověka převádí z dimenze „být“ do dimenze „mít“ (Fromm, 1994). Kupování a konzumace podle naprogramovaných módních příkazů jsou základem konzumního člověka a konzumní společnosti, organizované na principech trhu, marketingového a reklamního působení, především prostřednictvím médií. Mediální marketingová manipulace se stává základem vysílání, zatímco vše ostatní je vedlejším doplňkem.

Výchozím cílem reklamy a marketingu je zaujmout diváka-posluchače, což je v mediálně přesyceném životním prostředí stále obtížnější. Reklama na to reaguje tím nejprimitivnějším způsobem. Vychází z toho, že zaujme to, co je neobvyklé, mimo normu, nepřirozené. Svou formou je reklama destrukcí přirozeného, primitivností projevu.

Koukolík, F., Drtinová, J. (1996): Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos.
Sak, P. (2000): Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč.
Sak, P., Saková, K. (2004): Mládež na křižovatce. Praha: Svoboda Servis

Tohle gumování v paměti dělá počítač - pánové!

Kolotoč informací docela jistě člověka vygumuje...

Dny se mi taky občas docela slévají. Často se v pátek přistihnu, že si nedovedu vybavit co přesně jsem který den dělal. Pro mě je nejhorší den úterý. Nevím čím to je, ale utíká mi ze všeho nejhůř.
-  Když jsem ve čtvrtek večer s údivem zjistil, že je pátek... byla to docela síla. Snad se to časem nějak srovná.
- podobný problém je i s datumem. Když mám něco podepsat a přidat dnešní datum, musím vypadat naprosto zoufale. Jak to ti lidé dříve bez počítačů a mobilů zvládli. Nosili si snad kapesní kalendář?

Komentář: Práce s IT technologií vyžaduje určité preventivní zdravotní opatření, a sociální sítě to potvrzují. Lidi to přetíží a vyčerpá fysicky i psychicky. Příval informací a řešení chybujích smartphonů, tahání přístrojů s sebou všude, čučet na displej i při chůzi - to je záhul zejména na mozek. Spolehlivě to člověka *vygumuje!* Je potom už malá krátká hranice k výpadkům neurobiologických hodin paměti i nakonec toho rozumu.
- Základem životní moudrosti je mimo jiné učit  se a kopírovat zkušenosti i žít podle rozumu, pokud jej geny nadělí - jinak je to usilovná dřina celý život.

DOPORUČENÍ: Odejít, dělat pauzy, pohyb, pravidelnost a sport.

A spánek! Pravidelný odpočinek.
Další postřehy lze cíleně hledat i na stránce MEDICINA  http://czmedicus.blogspot.com