Pirati.cz, Politika, Debaty a názory, Kariera, Informace, News, Novinky, Sociální sítě, Svoboda

Screenshot nového webu Pirati.cz

Česká pirátská strana

 spustila nový stranický web, který napodobuje vzhled portálu Seznam.cz. Tímto krokem chce vyvolat debatu o kopírování v digitálním prostředí a na internetu, uvedla v prohlášení zveřejněném na internetové stránce. Seznam se zřejmě bude bránit. Piráti jsou známi svým bojem proti ochraně autorských práv a zákonům znemožňujícím kopírování či stahování filmů, hudby a jiných autorských děl. Považují je za překážku svobodného šíření informací. 

Podle vyjádření na webu stránka "již svým vzhledem rozpoutává debatu o kopírování v digitálním prostředí". "Chceme demonstrovat, že nikdo nemůže mít monopol na rozvržení webu nebo použitou barvu," řekl dnes místopředseda pirátů Mikuláš Ferjenčík. Seznam je podle něj navíc "synonymem pro internet" pro starší lidi, které chce nyní pirátská strana svým programem také oslovit.

Obsah zveřejněný na webu bude možné volně kopírovat a sdílet, uvedl místopředseda pirátů Jakub Michálek.

Nová webová prezentace strany je postavena na systému wiki, který využívá internetová encyklopedie Wikipedia.

Stránky tak jednoduchým způsobem umožní příznivcům strany zapojit se do tvorby obsahu webu, ale třeba i stranického programu. "Snažíme se tak dále rozvíjet koncept politiky na principu wiki. To znamená využívat nadšení dobrovolníků, umožnit každému, aby se zapojil, a zcela se otevřít veřejnosti


  Zdroj: Piráti, 2012. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.

Cestujeme po Praze a furt se něco děje. Lidé, obchody a trapasy.

Tesco

Vietnamský obchod na Zahradním městě

Míříc na trénink pročesávám obchod ve snaze rychle sehnat gumičku do vlasů. Náhle se do obchodu přihrne postarší dáma a chce po mladém Vietnamci vědět, zda-li prodávají sprej proti molům. Vietnamec evidentně netuší, co sprej ani moli jsou. Nechápavě na dotyčnou dámu pomrkává a zmateně se rozhlíží ve snaze zahlédnout něco, co by mohlo být podobné tomu divnému slovu.

 Dáma vidí, že muž jejímu požadavku nerozumí a vysvětluje: „Moli. Mol. Molům.“…dáma začne podivně poskakovat a zuřivě se tahat za svetr: “No, takový ty potvory, co sežerou úplně všecko!“ – Vietnamec se rozhlíží po krámě již se vší urputností, nadskakujíc rozčilením a zoufalou snahou vyhovět zákaznici – dáma již zoufale řve: „MOL. M – O – L – I !!“.

Vietnamec zmateně bere do ruky jednu věc po druhé a vyděšeně je nabízí dámě, snad i zdarma.

Myšlenka dne. „Jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe.“ Andrej Drbohlav

Kam půjdeme teď?

Protože na počátku naší velmi mladé demokracie, 

přišla do společnosti celá řada jevů a vlivů, na které jsme vůbec nebyli připraveni. Nebyli jsme pro ně vychováni a byly pro nás zcela nové. Mimo jiné třeba konkurenční ekonomický boj.

 Dnes jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe. Celá řada lidí prožívá velmi hluboké vlastní příběhy, kdy jsou v dluhových pastích.   Chtějí dopřát vše dobré své rodině a tak se čím dál více zadlužují. S tím přichází strach o práci, o selhání, tedy ten tlak na to, že musíte být jedinečný, obstát za každých okolností je ještě umocněn vlastním strachem o to, že třeba přijdete o zaměstnání a podobně.   To je celá řada velmi zásadních stresujících faktorů, které jsou skutečně blízko vás, protože řada lidí prožívá strach o to, jaká bude realita dalších týdnů a měsíců, kdy mohou třeba přijít o zaměstnání a nebudou schopni uspokojit své výdaje a svůj životní standard.

 „Jsme velmi často otroky bank, vlastní poživačnosti, rozežranosti, touhy mít se lépe.“ Andrej Drbohlav

 Změna životního tempa před těmi dvaceti, pětadvaceti lety způsobila, že se lidé museli hodně přizpůsobit naprosto novému, dravému prostředí, ve kterém rázem nemají moc šanci utéct, nemají tu možnost se za někoho schovat.
To je počátek, kdy se sázela ta drobná semínka vzdálení se vlastním dětem, neschopnosti jim naslouchat, protože je nedostatek času a sil, kdy ten dospělý prostě má celou řadu jiných věcí, kterým se musí věnovat a tak dále.


Andrej Drbohlav,  rozhlas.cz/dvojka/

Americká kultura inovace a svobody na internetu.

Mobilní internet v praxi

Éra neregulovaných inovací na internetu ve Spojených státech skončí, pokud soudy nezastaví prosazení návrhu prezidenta Baracka Obamy regulovat internet stejně drakonicky jako telefonní služby. Internet bude po očekávaném přijetí návrhu ve Federální komisi pro spoje (FCC) ovládat byrokratická libovůle.

Předseda FCC Tom Wheeler se minulý týden podvolil prezidentovu požadavku a pod heslem "internetové neutrality" a údajné rovnosti pro všechny uživatele navrhl komisi regulovat internet podle zákona, který už osmdesát let platí pro pevné telefonní linky. "Pokud se tyto reakcionářské regulace nezastaví, znamená to konec inovací bez úředního schválení, tedy konec toho, co vytvořilo dnešní internet," napsal komentátor listu L. Gordon Crovitz.
Nyní může kdokoli zřídit webovou stránku a vytvářet aplikace či mobilní přístroje, aniž k tomu v USA potřebuje regulační svolení. Je to díky všeobecnému konsensu, který vznikl za prezidenta Billa Clintona a zakládá se na tom, že k internetu by se v zájmu inovací nemělo přistupovat jako k veřejné službě. Kongres a Bílý dům za vlády obou stran tak bránily federálním úřadům aplikovat starodávná pravidla, která dopodrobna řídila telefonní sítě a která by na internetu zmrazila veškerý pokrok.

Wheelerovo oznámení ale zavrhuje dvě desetiletí volných inovací a podřizuje internet zákonu o telekomunikacích z roku 1934. Jakmile si to většina Obamových demokratů v FCC ke konci tohoto měsíce odhlasuje, dá jim to ohromnou moc. Jakékoli "praktiky" a "poplatky", které byrokraté shledají "nespravedlivými nebo neodůvodněnými, budou prohlášeny za nezákonné", praví zákon podle listu The Wall Street Journal.

To je ovšem přímá výzva k tomu, aby firmy, které jsou novými technologiemi ohroženy, začaly lobbovat a podávat stížnosti, píše list. Internet je zdrojem kreativní destrukce a mění od základů
poměry v celé řadě odvětví, od hudebního průmyslu, filmů nebo médií po maloobchod, cestování nebo bankovnictví. Dějiny podle listu učí, že firmy ohrožené konkurencí si najmou tolik právníků, kolik bude třeba na to, aby prosadily regulaci na svou ochranu.

Regulátoři budou mít pravomoc zrušit řadu praktik a dohod, které spotřebitelům přinášejí ohromný prospěch, od dohody mezi společnostmi Amazon a Sprint o rychlém stahování e-knih přes čtečky Kindle po servis textových zpráv zdarma od firmy WhatsApp. Netflix ještě může litovat své podpory návrhu, až konkurenti podají stížnost na speciální dohody umožňující mu plynulý přenos jeho videonabídky.

Pod kontrolu komise se dostanou takřka všechny podnikatelské aktivity na webu, téměř všechny webové stránky a aplikace, jak na to v případě podřízení internetu telekomunikačnímu zákonu upozornil nejvyšší soud USA už před deseti lety. Úředníci by třeba mohli detailně regulovat výsledky vyhledávání Googlu, dohlížet na zpravodajské stránky, sociální sítě i e-mailové služby.

Wheeler sice slíbil, že se některých zákroků "zdrží", jakmile ale úředníci dostanou moc, využívají ji, napsal list. A jestli se bude komise opravdu intervencí zdržovat, pak se na ni snese záplava stížností těch, kdo chtějí zatížit své konkurenty regulací.

Obama tvrdí, že převedení internetu pod zákon o telekomunikacích podpoří rozvoj rychlého internetu, to ale podle WSJ není pravda. Hlavní hrozbou duopolu telekomunikačních a kabelových operátorů je Google Fiber, jeho konkurenti ale budou moci tlačit FCC k tomu, aby prohlásila jeho model za "nespravedlivý"; budou říkat, že Google si vybírá jen některé oblasti a účtuje si méně, protože těží z reklamy.

FCC sice tvrdí, že podporuje "neutralitu na síti", ve skutečnosti ale prosazuje pravý opak. Žádný "konec dvourychlostního internetu" se konat nebude, protože "rychlé pruhy" pro některé budou možné, pakliže je byrokraté prohlásí za "odůvodněné".

Soudní rozhodování o kroku FCC se podle WSJ protáhne do funkčního období příštího prezidenta, čím rychleji se ale Amerika vrátí ke konsensu volného internetu, tím lépe. "Americká kultura inovace a svobody na internetu visí na vlásku," uzavírá WSJ.

Čtěte další zde:        Jde o svobodu internetu!

Zdroj: týden.cz

The Czechoslovak Velvet Revolution

Václav Havel disident prezident
svobody 1989

The momentous events of the 1989 Czechoslovak revolution in Olomouc captured on film together with the subsequent tour of Billy Bragg, Michael Stipe, Nathalie Merchant and the Coal Porters.

Internet má být svobodný, ne zdroj k obohacení jednotlivců! Svobodný svět je krásný!

Noční obrázek z Prahy (Prague)

Teď něco o svobodě a pokroku:

 Internet má být svobodný, ne zdroj k obohacení jednotlivců.
Ať si svoje autorské (často nechutné) myšlenky a vlastnické pokusy nechají doma v trezoru pod zámkem. Svobodný svět je krásný. Myslíte, že si ho přivlastníte fotografií, kterou pak prodáte a zpeněžíte kupčíci a hamouni??

 To se vám nezdaří, krásy světa patří nám!

Všechny informace a myšlenky se mají dávat volně ven, aby se další učili inovovali a dělali svět lepším. Znepřístupnění a šikana uživatelů internetu nevede k ničemu dobrému. Rozvoj lidských individualit se potlačí a svět ovládne stádo blbců, v horším případě deprivantů.

A moc povede boj. Bude se válčit. Represe. Vězení. Boj o moc. Boj o peníze. Pošlapání svobody internetu je prvním krokem.
Člověk rozumný nezakládá nové a nové škrtící instituce ( PIPA, ACTA a tak dále)

Ve zkažených státech je nejvíce zákonů - praví moudří z věků.


Celé pojednání docela vtipné je  =>>>  tady na webu SKVĚLÝ DOMOV.

Ukrajina Rusko my a tam na východě pohotovost NATO

Šéf NATO Rasmussen

Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen

 v reakci na události posledních týdnů oznámil, že Aliance v brzké době posílí svoji vojenskou přítomnost ve východní Evropě.

Operace ukrajinské armády, která má zastavit proruské separatisty na východě země, pokračuje.
Ukrajinští vojáci operují v Kramatorsku a Slavjansku.

Část z nich ale zběhla a ukrajinské výsostné znaky vyměnili za ty separatistické.
Informace k videu:  The establishment has begun a new mass marketing campaign for World War III, equating Vladimir Putin with Adolf Hitler.

The fact that the current crisis in Ukraine was instigated by a US-backed coup which toppled a democratically elected government has been conveniently forgotten.



Zdroj: aktualne.cz,  youtube.com

Poznámka: názory a komentáře si každý utváří sám, manipulace a propaganda lži, účelové a matoucí davy jsou součástí politiky deprivantů. Najděte si na stránkách autorů vysvětlení pojmu psychopatologie a deprivace hodí se do dnešní doby

Jsem pro volné svobodné šíření informací...Jsem pro svobodné informace mám omezený pohyb a přístup do světa vědomostí zdravých lidí - chci a potřebuji vědět a žít!

Jsem pro svobodné informace mám omezený pohyb
a přístup do světa vědomostí zdravých lidí - chci a potřebuji.....

Obsah zveřejněný na Internetu

U digitální informace v tom přece není žádný rozdíl, protože

1) "zapůjčením" není nijak omezena možnost nakládat s originálem,
 2) neexistuje rozumný způsob, jak vymoci "vrácení" (a vzhledem k bodu 1 neexistuje ani důvod jeho vymáhání).
-
Bohužel právě podobná ultimativita některých lidí brání rozvoji rozumného volného modelu.

Jsem rozhodně pro volné šíření děl, ale jsem zároveň také pro určitý respekt pro přání autora a ctění jeho práva
na odměnu, pokud mi jeho dílo přineslo určitou přidanou hodnotu (požitek).

Jsem pro svobodné informace mám omezený pohyb a přístup do světa vědomostí zdravých lidí - chci a potřebuji vědět a žít!

Jde o svobodu internetu a o svobodu obsahu na internetu

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, obsahuje ustanovení, které se týká prakticky každé hostingové firmy. V § 5 je uvedena odpovědnost poskytovatele služby za obsah informací, pokud se poskytovatel dozví o protiprávnosti obsahu ukládaných informací. 

Podle nás jde o svobodu internetu
a o svobodu obsahu na internetu

§ 5

Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem
(1) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
(2) Poskytovatel služby uvedený v odstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.

§ 6
Poskytovatelé služeb uvedení v § 3 až 5 nejsou povinni
a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací,
b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.

Ustanovení zákona je matoucí, protože za poskytovatele (poskytovatelem služby je každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje některou ze služeb informační společnosti) považuje i hosting, přitom by spíše mělo jít čistě o provozovatele služby, tedy například majitele webu nebo toho, kdo na webu tvoří (a doplňuje) obsah.


V poslední době je to velmi populární ustanovení, které využívají nejen různé poškozené osoby, ale hojně také jejich advokáti a v poslední době i Policie ČR. O co jde?

Výše uvedeným ustanovením nám "vyhrožují" lidé nebo firmy (nebo jejich advokáti), které se cítí poškozeny obsahem nějakého webu, který u nás hostuje.

Dožadují se zastavení webu, smazání obsahu, vypnutí domény... a to jen s odkazem na určité důkazy a poukazem na výše uvedený zákon. Nevyužijí jiné prostředky - počínaje trestním oznámením, přes předběžné opatření u soudu až po žalobu u soudu... a nebojují proti majiteli webu, ale rovnou jdou na hosting. Berou to tak, že hosting je jednoznačně a nezpochybnitelný a snadno dohledatelný. Navíc se domnívají, že se hosting zalekne a bude se chtít vyhnout nějakým problémům.

My tomuto tlaku nepodléháme, protože se nechceme "pasovat" do role soudce a nechceme posuzovat legálnost či nelegálnost obsahu webových stránek, které u nás hostují... Chráníme tak naše klienty, ale přiděláváme si tím hodně starostí. Jednak vstupujeme do rizika případné povinnosti náhrady škody v budoucnu, jednak se vystavujeme rizikům trestního stíhání...

Proč nám to vadí?

 Podle nás jde o svobodu internetu a o svobodu obsahu na internetu.

Příklady a zdroj: Hosting Nátlak. Wedos.com

STB tajný spolupracovník. Agent Informátor. Zdroj Ideový spolupracovník a další spolupráce

Tak začal tuhý režim normalizace (ilustrační obrázek)

Tajný spolupracovník: 

označení pro čsl. i cizí státní příslušníky, kteří byli získáni k vědomé spolupráci. 
Důvody: Hmotné výhody (kupř: poukázky do obchodních domů, finance na výdaje (oblečení, západní alkohol atd.), lepší pracovní zařazení, přístup k zahraničním cestám atd.), ideové (boj za socialismus, mírové hnutí atd. důvody spolupráce většinou u cizinců), psychický nátlak-kompromitující materiály, demoralizace (dehonestace) jedince, vydírání atd. StB používala tajné spolupracovníky u všech svých útvarů: rozvědka, kontrarozvědka, ochranka, útvary sledování a zpravodajské techniky.

U rozvědky existovaly kategorie TS jako agent (A), důvěrný styk (DS) a ideospolupracovník (IS). Spolupráce končila nejčastěji ze zdravotních důvodů či smrtí spolupracovníka, jeho emigrací, sesazením na nižší pozici atd. většinou podle kvality jeho spolupráce.

Informátor: spolupracovník StB menšího významu, dodával informace nepravidelně a spolupráce byla často nevědomá (resp. nebyl si vědom, že informace předává pracovníkovi StB, takový informátor poté ujednal tedy tzv. "kontakt") Informátor jednal z různých pohnutek a byl u StB veden pod speciálním krycím jménem. Informátor byl označován také jako "zdroj" či "pramen". Informátoři byli často aktivní ve vojenském prostředí a v různých komunistických soustavách (SSM, Svazarm, KSČ atd.). Neměl žádné úkoly, žádné vedení a ke spolupráci se informátor oficiálně nezavázal.

Ideový spolupracovník: zkratka "IS". Zcela nejnižší kategorie tajných spolupracovníků StB. IS působil v zahraničí, kam mohl oficiálně zajíždět, pracovat atd. Mnohdy byl jeho výjezd za hranice právě umožněn ziskem funkce IS. IS podávali pouze zprávy o aktivitách svých kolegů v zahraničí (různé kvality), informace ze svých zahraničních pracovišť či z ústavů a škol (kupř: stážisté na výzkumných či postgraduálních stipendiích atd.) motivy byly u většiny pouze ideové. U StB byl IS a jeho svazek označen číslem, které začínalo č. 8 či 88.

Kandidát agenta (tajného spolupracovníka): zkratka KTS, jednalo se o jedince, kterého chtěla StB získat za tajného spolupracovníka, ale spolupracovníkem nebyl a ke spolupráci se nijak nezavázal.

Na KTS byl ale veden osobní spis, který zahrnoval krycí jméno, registrační číslo atd. Ve spisu bylo uvedeno také zda je vhodný na určitou funkci, pro jaký obor, byla vložena dokumentace různých prověrek. Kandidát většinou o své evidenci jako KTS nevěděl, a pokud se mu příslušníci StB nepředstavili, nemusel ani tušit, že jedná s rozvědkou StB. K 30. 6. 1989 bylo evidováno 3.816 spisů KTS, ještě v roce 1989 jich bylo ukončeno 1.251 a 411 získáno ke spolupráci. Koncem roku 1989 byla většina svazku KTS zničena. Pokud složka KTS nebyla převedena na svazek tajného spolupracovníka, k tajné spolupráci nedošlo, ale i z tohoto pravidla existují odchylky (viz spis ÉTER). Pokud se KTS příslušníci StB představili mohl další styk s nimi přerušit či v něm dále pokračovat.

Důvěrný styk: (zkratka DS), spolupracovník nižší kategorie než agent. Spolupráce nebyla utajována. Zpravidla cizí státní příslušník. DS byl ochoten předávat citlivé informace (špionáž) ale nezavázal se přímo ke spolupráci. Jednalo se především o diplomaty (předávání informací z různých registrů atd.) či obchodníky (průmyslová špionáž). DS nemusel být utajován, jelikož měl legální styky S ČSSR jako "diplomat" či "obchodní zástupce" atd. Důvody činnosti: Materiální odměna, zahrnovala zisk věcných darů (kupř: broušené sklo, lovecké zbraně apod.), protislužba (např. osobní profit při obchodu s ČSSR), ideové důvody (boj za mír, socialismus, proti kapitalistickému systému vykořisťování a imperialismu, monopolům atd.) jiné (finanční, osobní atd.)

Důvěrník: označen byl jako "D", ke spolupráci s StB se přímo nezavázal, neměl oficiálně krycí jméno (tedy neznal své krycí jméno, pod kterým byl evidován jeho svazek u rozvědky). Především předával informace z různých databází a registrů, ke kterým měl přístup v zaměstnání či jiné činnosti (SSM, Svazarm). Upozorňoval na protispolečenské jedince a chování, případy konspirace a špionáže v průmyslových podnicích či divadlech atd., staral se o sledování či fungování kupř. konspiračních bytů [1], konspirační skupiny, měl také na starosti různé protikomunistické provokace atd. "Déčko" byl buď jedinec, který se měl později stát spolupracovníkem StB na vyšší pozici (kupř. Agent A), a proto byl v pozici "D" sledován a "testován". Jiným případem byl "D", který působil dříve na vyšší pozici (kupř: bývalý Agent A či F), ale jeho post byl statutárně změněn na D z důvodů změny jeho pozice v socialistické společnosti (stal se členem vlády, poradcem, vyšším svazovým funkcionářem SSM, Svazarm, zisk vyšší pozice v KSČ, diplomatická mise atd.) "Déčko" o svém styku s StB povětšinou vědělo, objevily se i případy nevědomého vedení jako "D" ve spisu StB (normalizační herci a sportovci atd.).

Agent A: (uváděno také jako "A"), byl tajný spolupracovník StB, který se ke spolupráci písemně nebo ústně zavázal. Agent A udržoval komunikaci (konspirativní styk) s řídícím důstojníkem.

Plnil rozličné úkoly specifikované podle jeho zařazení do určitých skupin, např.: "Volná mládež", skupiny podle schopností, zaměstnání, podle charakteru jeho oboru, jazykových dovedností, talentu atd. Úkoly byly různého charakteru, převážně však informační, dokumentační či naopak desinformační a rozkladné. Byl často honorován, ale pracoval i zcela zdarma s vidinou jisté výhodnosti spolupráce v budoucnosti.

Jaromír Štětina