STORY

Producent miluje peníze, scénárista psaní a

Martina Gavriely

režisér film 

Kameraman miluje maskérku a nenávidí zvukaře, zvukař spí se skriptkou a kostymérka s osvětlovačem, rekvizitáře milují všichni, protože má v ledničce chlast, mikrofonisti shánějí kšefty a průběžně se snaží vyspat s někým od produkce nebo masek, gripák pochlebuje kameramanovi a smrdí, produkční spí s maskérkou, hraje hru s producentem a zapomíná posílat prachy za faktury, asistentka produkce telefonuje a má dycky čas jenom na jednu noc a psa, runner nic nedělá, ale je synem producenta a chce jít na Famu, ostřičky se rozcházejí s klukama a švenkři s holkama.
Herci neumí texty, mají závazky a vedou divadelní fórky, které někdy režisér chápe, jindy začne chlastat a asistent režie všechno ví, řve do vysílačky, každý ho má na háku a je na koksu nebo na cole.
Řidiči nedělají vůbec nic, sedí v bufetu a pijou kafe, střihač je na Bali a čeká na materiál. Borci od stavby hulí trávu s holkama z keťasu, videooperátor přestal hulit trávu a kalí s partou od ochranky a DIT to všecko zálohuje a sem tam něco ztratí, takže se musí celý ten cirkus postavit znovu.

Sociální sítě a humor

Cestujeme po Praze a furt se něco děje. Lidé, obchody a trapasy.

Tesco

Vietnamský obchod na Zahradním městě

Míříc na trénink pročesávám obchod ve snaze rychle sehnat gumičku do vlasů. Náhle se do obchodu přihrne postarší dáma a chce po mladém Vietnamci vědět, zda-li prodávají sprej proti molům. Vietnamec evidentně netuší, co sprej ani moli jsou. Nechápavě na dotyčnou dámu pomrkává a zmateně se rozhlíží ve snaze zahlédnout něco, co by mohlo být podobné tomu divnému slovu.

 Dáma vidí, že muž jejímu požadavku nerozumí a vysvětluje: „Moli. Mol. Molům.“…dáma začne podivně poskakovat a zuřivě se tahat za svetr: “No, takový ty potvory, co sežerou úplně všecko!“ – Vietnamec se rozhlíží po krámě již se vší urputností, nadskakujíc rozčilením a zoufalou snahou vyhovět zákaznici – dáma již zoufale řve: „MOL. M – O – L – I !!“.

Vietnamec zmateně bere do ruky jednu věc po druhé a vyděšeně je nabízí dámě, snad i zdarma.

Vtipy, humor, anekdoty

Přechody a móda

POSTUP DO VYŠŠÍ TŘÍDY.

Paní učitelka Nováková, která učila ve druhé třídě, měla potíže s jedním ze svých žáků. Jednou se ho zeptala: "Co je to s tebou, Pepíčku?"
Pepa jí odpověděl: "Já jsem chytřejší, než na druhou třídu. Moje sestra je ve třetí třídě a já jsem chytřejší než ona! Myslím, že bych měl taky patřit do třetí třídy."
To už bylo na paní učitelku příliš. Zavedla Pepíčka do ředitelny. Pepa čekal u sekretářky a učitelka vysvětlila řediteli, o co jde. Ředitel jí řekl, že si hocha vyzkouší sám. Pokud nebude umět odpovědět na některou z otázek, půjde zpátky do druhé třídy a hotovo. Učitelka s tím souhlasila.
Přivedla Pepu k řediteli, vysvětlila mu podmínky zkoušky a Pepa souhlasil.
Ředitel: "Kolik je 3 x 3 ?"
Pepa: "Devět."
Ředitel: "Kolik je 6 x 6 ?"
Pepa: "36."
A tak to šlo dál s každou další otázkou, o které si ředitel myslel, že by ji měl žák třetí třídy umět zodpovědět. Ředitel se podívá na učitelku a povídá: "Já myslím, že Pepa už může jít do třetí třídy."
Učitelka povídá řediteli: "Já mu dám taky pár otázek." Ředitel i Pepa souhlasili.
Učitelka: "Co má kráva čtyři a já jen dvě ?"
Pepa (za okamžik): "Nohy."
Učitelka: "Co ty máš v kalhotách a já ne ?"
Ředitele ta otázka překvapila.
Pepa odpověděl: "Kapsy."
Učitelka: "Co je tohle: začíná to na P a končí na A, je to většinou kudrnaté, blond, černé nebo rezavé ?"
Pepa: "Paruka."
Ředitel se posadil zpříma a spadla mu čelist.
Učitelka: "Co je tvrdé a růžové, když to jde dovnitř, a ven to jde měkké a mokré ?"
Ředitel vyvalil oči a než tomu mohl zabránit, Pepa řekl: "Žvýkačka."
Učitelka: "Co dělá muž vstoje, žena vsedě a pes na třech nohách ?"
Pepa: "Podává ruku." Ředitel se roztřásl.
Učitelka: "Co je to: začíná to na S a končí na Ž a je u toho spousta vzrušení ?"
Pepa: "Soutěž."
Ředitel si oddechl a povídá učitelce: "Dejte Pepu třeba do páté třídy. Moje odpovědi na těch posledních šest otázek by byly všechny špatné."

Blogeři sobě a Humor, Vtipy a humor, Dobrý vtip!, Vtipy, Židovské

NA PŘÁNÍ.KONTROLA Z BERŇÁKU.

Pošťák Pat - ilustrační foto

Přijde kontrolor z berního úřadu do synagogy. Provádí kontrolu a potom se obrátí na rabína a říká: 
"Všiml jsem si, že kupujete hodně svíček." 
"Ano," odpověděl rabín. 
"Dobře a co děláte s voskem, který odkapává?" zeptal se kontrolor. 
"Dobrá otázka" povídá rabín. "my je schraňujeme a když jich máme dost, pošleme je zpátky k výrobci svíček a on nám občas pošle krabici zdarma."
Kontrolor, poněkud zaskočen tím, že na svou neobvyklou otázku dostal tak praktickou odpověď, ale pokračuje:
"Rabíne, a co tyhle všechny vaše nákupy macesů? Co děláte s těmi drobečky?"
"Ano," odpověděl rabín klidně, "no vlastně je schraňujeme a když jich je hodně, pošleme je v krabici zpátky výrobci a on nám občas pošle krabici macesových koulí."
"Hm," zamručel kontrolor a přemýšlel jak rabína znervóznit. "Dobře, rabi, a co děláte se všemi těmi předkožkami z obřízek?"
"Ano, ani tady neplýtváme." odpověděl rabín. "Co děláme je to, že je schraňujeme a když jich máme dost tak je pošleme na berňák."
"Na berňák?," zeptal se nedůvěřivě kontrolor.
"Ale ano," odpověděl rabín, "na berňák ... a oni nám asi tak jednou za rok pošlou takovýho malýho ču*áka jako jste vy."

Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku manipuluje ideologicky s čerty.

Kosíci na hnízdě

Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku říká čertům: ˝Hele, vy tady dřete ve vedru, taháte těžký polena a zatápíte pod kotlema se sírou, a Lucifer si jen válí šunky, užívá si a buzeruje vás.˝

Mezi čerty vypukne nespokojenost a Lucifer proto volá do nebe: ˝Pane Bože, mám tady nějakýho Marxe a ten podněcuje vzpouru, nechceš si ho vzít do nebe, tam by mohl dát pokoj.˝ Bůh souhlasí, ale Luciferovi to nedá a za měsíc volá: ˝Pane Bože, tak co ten Marx, nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ Za dva měsíce znova: ˝Pane Bože, tak co ten Marx nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ odpoví Pánbůh. Za půl roku volá znova a ptá se: ˝Pane Bože, tak s tím Marxem je to pořád OK?˝

A Bůh odpoví: ˝Tak za prvé: Soudruhu Bože a za druhé: Neexistuju!˝

Humor. Vtipy. Kameňáky Černé postřehy. Tři synové.

Tudy šla historie....

ČERNOČERNÝ KAMEŇÁK. TŘI SYNOVÉ.

V malém domečku se sejdou tři synové starého muže, který leží těžce nemocný na posteli. První promluví:
„Tatínku náš drahý, vypadáš báječně“.
Druhý povídá:
„No jo, tati, ráno vyskočíš z postele a půjdeme na ryby.“

V tom vejde třetí, praští se hlavou o futra a říká:
„To jsem zvědavej, jak se tady večer s tou rakví otočíme!“

Letecký humor

Letecký humor

NA NEDĚLI. DVA PILOTI.
Na stojánce u odbavovací haly stojí letadlo. Všichni cestující jsou již usazeni na svých místech, čeká se jen na kapitána a druhého pilota. Za chvíli oba piloti konečně vcházejí po zadních schůdkách a razí si cestu uličkou mezi sedadly směrem k pilotní kabině. Vypadá to však, že jsou slepí. Oba mají nasazené černé brýle, kapitán má v ruce bílou hůl a pří chůzi vráží do cestujících po obou stranách, zatímco druhému pilotovi pomáhá najít cestu slepecký pes. Cestující nejprve na tento výjev nijak výrazně nereagují majíce za to, že posádka si zřejmě libuje v kanadských žertících. Za chvíli se však za oběma piloty zavřou dveře kokpitu a chvíli nato je slyšet, jak se nahazují motory a letadlo se začne líně posouvat po letištní ploše směrem ke startovní dráze. V kabině pro cestující se začíná projevovat neklid. Pasažéři si vyměňují zmatené pohledy, ozývá se vzrušený šepot, někteří očima zoufale pátrají po uklidňujícím pohledu stevardky a všichni čekají, že jim někdo podá nějaké vysvětlení. 

Z reproduktorů se však nic neozývá a palubní personál také jaksi není k dispozici. Letadlo mezitím dorazilo na práh runwaye. Otáčky motorů vystoupily na maximum, stroj se rozjel a začal prudce zrychlovat. Nyní vypukla na palubě skutečná panika. Někteří pasažéři se začali modlit, jíní zděšeně povykují a čím více se letadlo blíží ke konci dráhy, tím jsou výkřiky pasažérů hysteričtější. Nakonec, když už letadlu zbývá méně než padesát metrů dráhy, se hlasy v kabině spojí v jeden zoufalý neartikulovaný výkřik a vzápětí na to letadlo zvedne čumák a odlepí se od země, asi tak pět metrů před bramborovým polem. 

V kokpitu si druhý pilot zhluboka oddechne a obrátí se na kapitána:
“Já ti něco řeknu Karle“, říká a utírá si pot z čela “jednou ti cestující řvát nezačnou a všichni se zabijeme!“

Dobrý vtip a s karikaturou od Kemel. Sakra Velorex! Toho už jsem dlouho neviděl...

Kemel - hlemýžd na přechodu?

To takhle učí táta hlemýžď svého syna přecházet vozovku.

Tak mu radí. Vyrazíš, a když vidíš dvě světla, tak uprostřed zůstaneš stát.

 Auto přejede a jdeš dál. Táta to předvede a z druhé strany vozovky volá na syna ať to tedy taky zkusí. Syn vyrazí, zůstane přesně uprostřed světel poslušně stát a v tom plesk.

 Táta hlemýžď zakleje: " Sakra Velorex, toho jsem už dlouho neviděl."

Myšlenka dne.

Ruce tě prozradí....

Myšlenka dne

Vysokému procentu obyvatel České republiky se stýská po časech, kdy si utírali prdel novinami. 

Zjistili jsme, že toto procento je shodné s procentem těch, kteří chtějí vystoupit z Evropské unie.

Faktem sice je, že řada českých periodik se k jinému účelu nehodí, přesto bychom všem zastáncům vystoupení z EU doporučovali, aby si před případným referendem zajeli pečlivě prohlédnout ruské toalety.

Dobrý vtip! Soudcovský.

PROSTŘENO SOUDCI PENÍZE MAJÍ DOST

DVA SOUDCI.

V restauraci poblíž soudní budovy obědvají v polední přestávce dva soudci. 
Náhle do podniku vtrhne snědý muž, osloví jednoho ze soudců:
"Ty hajzle, tvůj pes pokousal mou dceru! Naval pět tisíc nebo tě dám k soudu!"
Oslovený soudce ani nemukne, vytáhne peněženku a snědému spoluobčanovi z ní odpočítá pět tisíc.Druhý soudce na to kouká, nevěří svým očím a namítá:
"Hele, nic mi do toho není, ale jednak vím, že ty žádnýho psa nemáš, a navíc náhodou tohohle chlápka dobře znám. Má osm synů, ale žádnou dceru. Nechápu, proč jsi mu dával ty prachy."
První soudce lakonicky odpoví:

"Hele, co si budeme namlouvat. Oba víme, jak to dneska u těch soudů chodí…"

Dobrý vtip! RYCHLÉ KUŘE a matka kachna...

Kachna a kuřátka - náhradní matka

RYCHLÉ KUŘE

Jede automobilista, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže jej dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře.
„Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka“
„A projevuje se to nějak na chuti?“

„Po pravdě řečeno, nevím, ještě jsme žádné nechytili.“

Dobrý vtip. S pravdou nejdál dojdeš. Starý chlubil. A tam to oba správně rozpálili v posteli!

A tam to oba správně rozpálili v posteli.

STARÝ CHLUBIL

V kanceláři po posledním diktátu. Sekretářka hupsne šéfovi na klín a hladí ho za ušima. Důvěrností přibývalo a nakonec se usnesli že odjedou k sekretářce domů.

A tam to oba správně rozpálili v posteli. Po delší chvíli se šéf zvedne, podívá se na hodinky a prohlásí že musí okamžitě odejít. Než odejde, ptá se sekretářky jestli nemá křídu.
"Jakou křídu?" ptá se nechápavě sekretářka. 
"No prostě kus křídy!". 
Ona se podívala do svého krejčovského šuplíku, křídu našla, a tak mu ji dala.
Když přišel šéf domů, čekala ho jeho žena s otázkou:" Kde jsi byl tak dlouho?".
On jí vysvětluje v rychlosti:
"Sekretářka mi v kanceláři hupsla na klín, tak jsme jeli k ní a v posteli to pořádně rozpálili, no a tak jsem přišel pozdě".
Žena se na něj zašklebí a odpoví:
"Ty starý chlubile, byl jsi na kulečníku! Ještě máš křídu za uchem!"



Poznámka: S pravdou nejdál dojdeš než se to provalí....

Humor, legrace, vtipy. Celník a milenec.No, tak pod postelí taky nikdo není...

Princezna z Rimini 

CELNÍK A MILENEC.

Pan Novák pracuje na celnici. Jednou se vrátí z práce o něco dřív, manželka má doma milence, když uslyší klíč v zámku, milenec se honem schová pod postel.
Pan Novák vejde do ložnice, manželka jen v negližé, evidentně rozčílená. Novák zařve: "Kde je ten prasák, co mi s ním nasazuješ parohy?
No počkej, mně neuteče na celnici při kontrole ani špendlík, to si s ním vyřídím!"

A otevře skříň, tam nic, jde na balkón, tam taky nic, pro jistotu se koukne do peřiňáku a dokonce i na lustr.

Jak dává zase hlavu dolů, vidí, jak zpoza postele vyjede ruka s tisícovkou. Pan Novák ji sebere, strčí do kapsy a pronese: "No, tak pod postelí taky nikdo není..."

Dobrý vtip! Tak se to povede, když se sejdou spolužačky a dají se do řeči. Popíjejí v kavárně kávičku a vesele štěbetají.

....a vesele štěbetají

NA PŘÁNÍ.TŘI SPOLUŽAČKY.

Setkají se tři spolužačky po deseti letech. Popíjejí v kavárně kávičku a vesele štěbetají.
První se chlubí: 
„ Já jsem vdaná za jednoho významného profesora“
„A kolik je mu let?“
„Osmdesát.“
„A co pohlavní život?“
„No, vždyť je kolem něj mnoho mladých studentů.“
Druhá povídá:
„Já jsem vdaná za legendárního generála, a ten už také bude mít osmdesát.“
„A co sex?“
„No vždyť kolem něj je plno krásných urostlých mladých vojáků.“
„A co ty?“ ptají se té třetí.
„Já jsem taky kurva, ale nejsem vdaná.“

"Dobrá," uzavřel Sokrates, "to, co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?" To je důvod, proč byl Sokrates velký filosof a všichni si ho vážili.

NA PŘÁNÍ. SOKRATES.

Krásná náušnice.....

Staří Řekové věděli, že si Sokrates velmi váží znalostí.
Jednoho dne ho potkal jeden známý a povídá:
"Jestlipak víš, Sokrate, co jsem se zrovna dozvěděl o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates. "Než mi cokoli řekneš, rád bych tě podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška tří sít."
"Tří sít?"
"Přesně tak," pokračoval Sokrates. "Než mi začneš vyprávět o mém příteli, možná bude dobré na chvilku zkusit prosít to, co mi řekneš. První síto se jmenuje Pravda. Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?"
"Ne," odpověděl ten člověk, "vlastně jsem to jenom slyšel a...."
"Dobře," řekl Sokrates. "Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto, síto se jmenuje Dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?"
"Ne, naopak..."
"Takže," pokračoval Sokrates, "chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Ale pořád ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Jmenuje se Užitečnost. Je mi to co mi chceš o mém příteli říct užitečné?"
"Ne, moc ne."
"Dobrá," uzavřel Sokrates, "to, co mi chceš říct není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné, tak proč bys mi to měl vyprávět?"
To je důvod, proč byl Sokrates velký filosof a všichni si ho vážili.

A taky to vysvětluje, proč nikdy nepřišel na to, že mu jeho nejlepší přítel šoustá ženu.

Nemůže to být lepší, vůbec se nehádáme.

Lásky čas

NA PŘÁNÍ. LÁSKY ČAS...

 Karel pozval svého kolegu k sobě domů, aby spolu natřeli člun. Když dorazili, Karel hned ve dveřích objal a políbil ženu a ptal se jí, jak se měla. U večeře jí pochválil jídlo, zas jí políbil a řekl jí, jak ji miluje. Když pak na dvorku natírali člun, Pepa se ho zeptal, jestli si nemyslí, že se manželce věnuje nějak moc.

 "Ani ne, Pepo. Víš, začal jsem s tím asi před půl rokem, a od té doby je náš vztah jako znovuzrozený. Nemůže to být lepší, vůbec se nehádáme." Pepa si řekl, že to tedy taky zkusí. Když večer dorazil domů, hned v předsíni manželku objal, pořádně políbil a řekl jí, jak ji moc miluje.

 Ona se mu vycukla, dřepla na zem a začala usedavě brečet. Tak se jí Pepa ptá, proč brečí.
 A ona:
  "Tohle je nejhorší den mýho života! V krámě mě ukradli peněženku, malej Jarouš se natloukl na kole a je v nemocnici, praskla vana a zatopila sousedy, a teď ještě ty přijdeš domů opilej!"

Novinářka: "To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?"

Mexico - Uxmal

Novinářka zpovídá rabína u Zdi nářků: 

"Rebe, jak často se sem chodíte modlit?"
Rabín: "Dvakrát denně."
Novinářka: "A za co se modlíte?"
Rabín: "Aby se lidé přestali nenávidět, aby nebyly války, aby si lidé pomáhali a měli se rádi."

Novinářka: "To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?"

Rabín: "Padesát let."
Novinářka: "Padesát let!!! To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?"

Rabín: "Mám pocit, jako bych mluvil do zdi."

Slečna si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká: "Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv."

Udělám cokoliv.....

UDĚLÁM COKOLIV.

Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodhrne si vlasy a povídá:
"Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala."

Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká:
"Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv."

Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká: "Cokoliv?"
"Cokoliv." odpoví slečna.
Profesor se k ní nakloní a zašeptá: "A nemohla byste se to naučit?"

Děje se. Ani lokální svět se nezastavil a pulsuje. Žije a konstatuje děj. Jen pozorně poslouchejte debaty.O čem je řeč?

Cestující kráska

Odposlechnuto v Praze

Při čekání na metro na Hradčanské jsem odposlechl útržek hovoru nedaleko stojící dámy (cca 60) "...no hele, já myslim, že vona to místo dostane... mladá, vykozená, vyšpulená... ale víš co, né... já jí to přeju, fakt že jo! Jen si řikám, že my jsme byly takový krávy co? Samý ideály a hovno z toho!!"


Sociální sítě

Miloslav Kemel pracuje. Fotografie a jeho komentář na sociální síti. Dobrý kreslený humor!

A tahle kresba je právě aktuální

Zde vzniká kreslený humor zn.Kemel

Dnešní témata:
 Zemanovo osočení Peroutky, prolomení těžebných limitů,
 záchrana bílého nosorožce,
 Škromachova kandidatura na prezidenta...
kromě již tradičních témat jako Rusko, islám apod. 

Je z čeho vybírat...

a mnoho dalších novinek a informací, surfujte a těšte se na novinky