Bezpečnostní riziko a sociální sítě...falešné profily na facebooku

Tres faciunt collegum

BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO!

Vážení přátelé, rád bych vám jako specialista na sociální sítě spolupracující přímo s Facebookem ukázal, jak vypadá hodně špatný falešný Facebook profil.

Je zajímavé, že spousta mých přátel nezávisle na věku a vzdělání uvidí žádost o přátelství od podobného profilu, zapojí kritické myšlení ("proč by zrovna mne, normálního Čecha, žádala o přátelství naprosto anonymní údajná americká vojačka?"), rozesměje se a profil smaže, ideálně si ho rovnou zablokuje.

Ti šikovnější uživatelé Facebooku ještě před zablokováním daný profil přes pouhých pár kliknutí nahlásí Facebooku jako falešný, aby jeho tvůrce - hacker nemohl škodit ostatním, méně zkušeným lidem.
No a například s tímto zcela jasným falešným profilem mám už neuvěřitelných 42 společných přátel, což mne vede k tomuto apelu.

PROSÍM, věnujte jeden večer prohlédnutí svých virtuálních Facebook přátel, a smažte si všechny bez fotky, s podezřelou fotkou, s divným jménem, koho jste v životě neviděli nikde v diskusi, s kým jste si nikdy nenapsali ani slovo přes Messenger.
Je logické, že si ve Facebook přátelích ponecháte lidi, které znáte osobně z reálného života, i když z různých důvodů na profilu nemají fotografii, nebo své pravé jméno.

NEBERTE si prosím do přátel bezhlavě kohokoliv, nikdo není lepším ani úspěšnějším člověkem jen proto, že má více falešných Facebook přátel.

PROČ JE PROBLÉM MÍT V PŘÁTELÍCH FALEŠNÝ PROFIL:

- svým přátelstvím mu dodáváte reputaci = Vaši přátelé zločincům snadněji potvrdí přátelství, a odhalí mu tak své soukromí = způsobíte ohrožení jejich rodiny a přátel = stáváte se bezpečnostním rizikem
- profil může být zcela nečinný třeba několik let, a aktivuje se až před volbami, kdy se přejmenuje dle cílové země, a začne cíleně ovlivňovat svou sociální bublinu, jak už bylo prokázáno po volbách v USA i Velké Británii

PŘÍZNAKY FALEŠNÉHO PROFILU:
- žádné osobnější fotky z domu, s rodinou, s přáteli, atd.
- žádná souvislost s Českem, se mnou, s mým povoláním, ani s mými zálibami
- žádné příspěvky týkající se mých témat, mnohdy dokonce žádné příspěvky
- skrytí přátelé, viditelní maximálně ti společní, mnohdy velmi nezkušení uživatelé, celebrity nebo umělci
- žádné viditelné osobní informace pod záložkou INFORMACE: bydliště, věk, rodinní příslušníci, zaměstnání, skupiny, atd.
- žádné společné zájmy, díky kterým by mne tajemný profil měl důvod kontaktovat

Legitimní a dosud plně důvěryhodné weby často mohou obsahovat malware

Symantec uvádí, že mnohem nebezpečnější než porno weby, jsou weby s náboženskou tématikou.

Útočníci napadají legitimní a dosud plně důvěryhodné weby a umisťují na ně ve vší tichosti kód pro šíření malwarové nákazy. Nezřídka využívají známých bezpečnostních chyb v oblíbených open source publikačních systémem, které ke svému chodu využívají řádově miliony webů (jako je třeba WordPress a Drupal), případně v oblíbených doplňcích a šablonách pro ně.

Infikování jednoho počítače přitom není soukromým problémem jeho vlastníka resp. uživatele.

...tiché aktualizace prohlížečů

Infikované počítače se skládají do tzv. botnetů a jejich společná síla je zneužívána k nejrůznějším nekalým účelům od různých forem útoků na konkrétní služby a servery po masivní šíření nevyžádaných a podvodných zpráv nejen prostřednictvím e-mailu, ale dnes stále častěji i prostřednictvím sociálních sítí.
Infikovaný počítač s přístupem na Internet tak lze z určitého úhlu pohledu považovat za problém každého z uživatelů Internetu a samozřejmě firem na něm nabízejících či provozujících své služby. Nemluvě o útocích povahy mezinárodní či průmyslové špionáže (viz z poslední doby např. červ Flame). Proto je bezpečnostním aktualizacím přikládán takový význam a proto se (nejen) webové prohlížeče uchylují k co nejefektivnějším řešením jejich distribuce.

Špičkou mezi nimi jsou právě tiché aktualizace prohlížečů...

Zdroj: sociální sítě

Poznámka k monitorování dat na internetu. #Datové přenosy, #Internet, Zabezpečené připojení, Agent, Anonymní, Cenzura, Hacker, Ochrana soukromí

Podomní prodej a lidé

Naše data nejsou naše

Pokud se ve světě ICT pohybujete delší dobu, znáte dobře ironické vtípky na téma „napiš kamkoli do e-mailu 3× bomba a zmiň zámořskou velmoc – a do týdne budeš mít zadarmo zrytou i zahradu“. Že jsme v Evropě velmi pečlivě monitorováni z USA, Ruska i z Číny dokládá nejnovější nález amerických médií.

 A je takřka jedno, zda fandíte Applu, Microsoftu či Googlu a dalším. Pokud jste si na tuto myšlenku ještě nezvykli, nejvyšší čas s tím začít. Neuděláte s tím zhola nic.

 (Pokud se připojíte k internetu, dostupnost vašich soukromých dat je pouze otázkou vynaložených prostředků. O možnostech evropských a asijských poskytovatelů služeb si také nedělejte přehnané iluze.)

Co v posledních letech provádějí např. čínští sběrači dat, je veřejným tajemstvím. Hezky shrnuto: „pokud kterákoli americká korporace tvrdí, že jí ještě z Asie neukradli klíčová data, možná jen o tom neví“.

Zdroj: rubrika názory debata, sociální sítě Google plus


#Blogger, #Datové přenosy, #Internet, #Zabezpečené připojení, Agent, Anonymní, Cenzura, Hacker, Ochrana soukromí,

Anonymous a Twitter FBI jak již nějakou dobu můžeme číst jeho interní komunikaci

můžeme číst jeho interní komunikaci

Anonymous zveřejnili na YouTube asi čtvrthodinovou nahrávku konferenčního hovoru vyšetřovatelů obou policejních sil ze 17. ledna. Na záznamu se hovoří o sledování Anonymous a dalších skupin, o datech plánovaných zatčení a o důkazech, které policie má. FBI únik potvrdila a uvedla, že pátrá po tom, kdo je za něj odpovědný.

Poznámka:  FBI Conference Call

Podle BBC Anonymous také zveřejnili e-mail zřejmě od FBI s e-mailovými adresami účastníků jednání. Zatím není jasné, jak se hackeři k záznamu dostali. FBI potvrdila, že nahrávka byla zamýšlena jen pro policisty a byla získána ilegálně.

"FBI by možná rád věděl, jak již nějakou dobu můžeme číst jeho interní komunikaci," uvedlo neformální hnutí Anonymous na Twitteru.

Open source počítačová terminologie obecně

Netechnické ilustrační foto perský kocourek v zimě

Propagace prohlížeče Opera

Open-source označuje koncept - způsob vývoje a distribuce, který každému potencionálnímu zájemci umožňuje přístup ke zdrojovým datům produktu, kterým může být například program, hardware či třeba receptura nápoje.

Největší výhodou open-source systému je možnost volně upravovat a vyvíjet daný produkt v rámci komunity mnoha uživatelů - vývoj je tak obvykle mnohem rychlejší a v podstatě nepřetržitý v porovnání s komerčně vyvíjenými produkty - zde je totiž snaha každé zlepšení zpeněžit a tudíž je firmy uvolňují postupně. Navíc nikdo nerozumí svým potřebám a nárokům jako sám uživatel.

Nejčastěji se s tímto termínem pracuje v oblasti informačních technologií. Právě zde je také k nalezení nejvíce open-source produktů - programů a aplikací (například Mozilla Firefox či OpenOffice.org), jazyků (například Python, PHP) či operačních systémů (pravděpodobně nejznámější je Linux či mobilní Android).

Programy s licencí open-source podle Open Source Initiative (OSI) musí být, mimo jiné, volně distribuovatelné a jejich zdrojový kód (ve své původní formě) snadno přístupný. Důvodem je snaha zjednodušit proces vývoje daného kódu.

Samozřejmě nesmí docházet k žádné diskriminaci určité skupiny uživatelů nebo k vymezení či omezení oblasti využití dané open-source aplikace. Licenční podmínky mají být nezávislé na konkrétních technologiích či rozhraních, nesmí zasahovat do právních vztahů k jiným programům (se kterými jsou například distribuovány), ani být určeny pouze pro konkrétní softwarový produkt.

Poněkud více volnosti ponechává uživateli software označený jako "free software" (neplést s freeware, který je stále chráněn autorským právem), ačkoliv rozdíly oproti open-source nejsou tak velké.

Free software bývá definován licencemi, upravujícími vztah autor - uživatel. Mezi nejčastější z nich patří Apache License, MIT License, GNU GPL (GNU General Public License), či velmi liberální BSD.

Hackeři jsou komunitou mimořádně inteligentních programátorů a softwarových návrhářů. Počátky této komunity jsou spojené s prestižním Massachusetts Institute of Technology (MIT) a datují se do šedesátých let 20. století.

Hackeři se výraznou měrou podíleli na vzniku hnutí za svobodný software i za současnou podobu internetu.

Tito lidé často hledají bezpečnostní díry v systémech, na tyto chyby poté upozorňují a opravují je (takzvaní "white hats") nebo jich naopak využívají ("black hats"). Lidé věnující se počítačové kriminalitě jsou pak označováni jako crackeři.