Podvodníci nyní rozesílají SMS a žádají klienty o údaje do internetového bankovnictví...

Podvodníci nyní rozesílají SMS 

a žádají klienty

CSAS phishing

Spořitelny a dalších bank, aby na webové stránce 

vyplnili údaje do svého internetového bankovnictví.

 NEREAGUJTE NA TYTO SMS A NEVYPLŇUJTE SVÉ ÚDAJE! 

Banka po vás nikdy nežádá vyplnění vašich údajů v sms, emailu ani na sociálních sítích! Dostanete-li podezřelou zprávu, pošlete nám ji na phishing@csas.cz.

Máme tu opět Varování na podvodné profily ze sociální sítě Facebook! Jak mít peníze a lovit je tam, kde jsou? Napodobit chytře Servis 24!

Screenshot falešného profilu!

Vážení klienti,

upozorňujeme na podvodný profil na Facebooku, který jsme v posledních dnech zaznamenali a který se snaží vzbudit dojem, že patří České spořitelně. Podvodníci na tomto profilu nabízejí "nové internetové bankovnictví SERVIS 24".

Důrazně varujeme před jakoukoliv reakcí na výzvy uvedené na tomto profilu. V žádném případě neklikejte na nabízený odkaz a svoje údaje nevyplňujte nikam jinam než na oficiální stránky www.servis24.cz . Podvodníci by se pak jejím prostřednictvím mohli dostat k Vašim penězům! V případě jakýchkoliv pochybností nás kontaktujte na bezplatném telefonním čísle 800 207 207.

Pokud budete dodržovat tyto zásady bezpečného používání internetbankingu (www.csas.cz/bezpecnostnidesatero), minimalizujete tak možnost zneužití vašich finančních prostředků.

Česká spořitelna

Malware v počítači je například spyware, adware nebo počítačové viry.

Všichni jsme online...i čtenáři knihy. Co je malware a jak zjistit, zda je počítač nakažen?

Malware je jakýkoli typ škodlivého softwaru, který ohrožuje výkon či zabezpečení počítače.

 Malwarem je například spyware, adware nebo počítačové viry. K malwarové infekci nejčastěji dochází ve spojení s aktivitou na Internetu, a to nejen při stahování souborů, ale i pouhém procházení internetových stránek. Většina ochranných opatření je zaměřena na možnosti, jak pohyb na Internetu lépe zabezpečit.
Přítomnost malwaru provázejí různé příznaky, takže kterýkoli z následujících symptomů (nebo jejich kombinace) může být indikátorem malwarové infekce.

• Přesměrování prohlížeče, automaticky otevíraná okna, změny domovské stránky: Může dojít k náhlému přesměrování prohlížeče na neznámou webovou stránku nebo ke změně nastavené domovské stránky bez varování nebo zásahu uživatele.
• Pomalá reakce počítače: Při běžném provozu může bez zjevného důvodu dojít k uzamčení počítače nebo ke zpomalení jeho chodu. Může také docházet k nezvykle pomalému načítání operačního systému na plochu.
• Správce úloh ukazuje 100% využití procesoru: Udávaná hodnota neodpovídá délce nebo intenzitě práce procesoru. Využití procesoru nebo stav paměti jádra zjistíte stisknutím klávesové zkratky CTRL + ALT + DEL. Klikněte na kartu Výkon. Aktuální využití procesoru ukazuje indikátor Využití CPU.
• Zpráva „Nedostatek virtuální paměti": Tato zpráva se opakovaně zobrazuje bez ohledu na to, jaké změny pro vyřešení problému byly provedeny.

Podrobné informace o malwaru naleznete v článku Malware databáze Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/Malware


INFO: pamatujte! Může brzy hodit, až se zpomalí počítač a bude si dělat sám co chce...ne co požadujete vy!

Internetové bankovnictví a sociální sítě

Zneužití internetového bankovnictví prostřednictvím sociální sítě Facebook.

Pachatelé se jejím prostřednictvím snaží vylákat přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví klienta.

Podvodník osloví klienta pod profilem někoho z jeho přátel s žádostí o zaslání nějakého finančního obnosu (obvykle ve výši 30 až 50 Kč). Klientovi následně přes Facebook pošle odkaz na platební bránu a požádá ho o výběr banky. 

Heslo 

Následně po výběru banky se zobrazí podvodná přihlašovací stránka internetového bankovnictví. Pokud klient údaje vyplní, podvodník je okamžitě zneužije. Aby se podvodník dostal k potvrzovací SMS zprávě, sdělí klientovi, že má nějaký problém s telefonem, a požádá, jestli si může nechat poslat autorizační SMS na telefon klienta s tím, aby mu ji klient následně přeposlal. Pokud tak klient učiní, může přijít o daleko vyšší částku. Skutečný majitel profilu, kterým podvodník klienta osloví, o podvodu pravděpodobně vůbec netuší.

Upozorňujeme, abyste na podobnou zprávu v žádném případě nereagovali a nezadávali požadované údaje. Pokud jste to už ale udělali, doporučujeme vám okamžitě kontaktovat naši bezplatnou informační linku 800 207 207 a zablokovat přihlašovací údaje k vašemu internetovému bankovnictví.
Přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví je nutné si bedlivě hlídat a chránit je před vyzrazením. Proto nikdy nedejte na jakkoli úpěnlivě znějící výzvy, podoba podvodu se může časem změnit. Případné žádosti "přátel" o peníze si raději ověřte u svých přátel telefonicky, a pokud jim následně budete chtít nějakou částku poslat, udělejte to vždy standardním přihlášením do svého internetového bankovnictví. Nikdy také nepřeposílejte žádné své autorizační SMS zprávy další osobě.


Česká spořitelna

Bacha na phishing! Tentokrát imituje Amazon...pokud se vám zdají podezřelé, tak na ně neklikejte a hlavně nikde nic nevyplňujte.

Pozor na phishing!

Šíří se nám tu opět jakýsi nešvar, tak pozor na to. 


Je to rádoby upozornění na zamknutý účet u společnosti Amazon, ovšem klikací odkaz, jak je vidět, vede kdoví kam. Firefox ten odkaz samozřejmě neotevřel, neboť je to podvodná stránka a na ní asi budou požadovány údaje k přístupu do účtu Amazon, které ovšem padnou do nesprávných rukou.


Takže platí pravidlo, čtete, sledujte kam vedou linky a pokud se vám zdají podezřelé, tak na ně neklikejte a hlavně nikde nic nevyplňujte.

#phishing #alert #amazon #warning 


Zdroj: sociální sítě G+ Pavel Stárek

Audiobankomat - varování!

Audiobankomat - samolepka

VARUJTE SVÉ PŘÁTELE!

Ač by se na první pohled mohlo zdát, že jde o žert, může se jednat o velmi rafinovaný způsob, jak z vás vylákat PIN.

V posledních dnech zaznamenaly tuzemské banky na svých bankomatech výskyt podvodné samolepky, která klienty informuje o změně způsobu zadávání PIN kódu (viz. obrázek). Samolepka klienty nabádá, aby zadávali PIN kód hlasem. Za pomoci jednoduchého odposlechového zařízení se z této nevinně vypadající samolepky může stát nástroj k hromadnému okrádání. Buďte proto obezřetní.

Předávejte si informaci a sdílejte. Zas tak velká legrace u bankomatu to není. Kde jde o prachy tam jen opatrně!

Zdroj: sociální sítě G plus, Mobilninet.cz

Servis 24 české spořitelny vydal varování před novým typem počítačového viru

Pozor na to, je to phishing pomocí viru - buďte opatrní

SERVIS 24 Internetbanking: v druhé půlce týdne jsme identifikovali nový typ počítačového viru, který stojí za několika pokusy o podvodné transakce v internetovém bankovnictví České spořitelny. Nový vir Vás sám může vyzvat během přihlášení nebo vaší práce ve službě SERVIS 24 Internetbanking k zadání kódu z SMS zprávy k transakci, kterou jste sami nezadávali.

Proto pečlivě kontrolujte obdržené SMS zprávy (účet příjemce, částku a měnu). Nikdy nezadávejte zaslaný kód z autorizační SMS na operaci v internetovém bankovnictví, kterou jste sami nezadali.

- Podvodné pokusy, které jsme zaznamenali, byly v měně EUR.

- V internetovém bankovnictví jste současně vyzvání, abyste zadali autorizační SMS kód na nezvyklém místě (viz. screenshot ukázka).

Zdroj: Servis 24 Internetbanking

Phishing Viry Trojské koně Spitmo OS Android

PC antivirová diagnostika s humorem

Na chytrých telefonech s operačním systémem Android se začalo dařit trojanu Spitmo, který kooperuje s havětí přímo v PC s OS Windows. Spolu dohromady se pak dokážou postarat o získání kontroly nad bankovním účtem uživatele.

Celé to obvykle začíná na straně stolního počítače, či notebooku. Tam se hodně často najde nějaká zranitelná aplikace, díky které stačí, aby uživatel vstoupil na nesprávnou webovou stránku a bez jeho vědomí dojde ke spuštění škodlivého kódu a zavedení havěti do PC uživatele (nyní již oběti). Odborně stojí za takovým průnikem do PC tzv. exploit.  (* poznámka...)

Havěť se pak postará o to, že pokud uživatel vstoupí na stránky svého internetového bankovnictví, tyto jsou upraveny takovým způsobem, aby uživatel získal dojem, že pro absolutní bezpečnost je vhodné doinstalovat speciální aplikaci i na jeho mobilní telefon s Androidem. Přitom je využita metoda sociálního inženýrství, tedy forma "oblbnutí" uživatele, která v dnešní době funguje zcela perfektně. Jakmile tomuto nesmyslu uživatel uvěří a doporučenou aplikaci pro Android stáhne a nainstaluje, zadělává si na opravdový problém. Aplikace totiž začíná monitorovat příchozí SMS zprávy a pomocí HTTP je odesílá na server útočníka. Pokud pak banka používá dvoufaktorovou autorizaci, kdy je nutné peněžní transakce či přihlášení do bankovnictví potvrdit i kódem (MTAN) z SMS zprávy, jsou peníze na účtu v ohrožení. Havěť na PC může ukrást přihlašovací údaje a tato Android aplikace pak i potvrzovací kód, který zasílá banka. Útočník má tak vše potřebné pro vytunelování cizího účtu!

Spitmo přitom patří do balíku SpyEye, který se prvně objevil v roce 2009. Tehdy paradoxně začal svádět boj s detekcí ze strany antivirů, ale i boj s přímou konkurencí ZeuS, kterou likvidoval v případě, že již na PC uživatele běžela. ZeuS se taktéž specializoval na vykrádání přístupových údajů k bankovním účtům. Konkurence pominula na přelomu let 2010/11, kdy havěť ZeuS a SpyEye začala používat vzájemně kusy zdrojového kódu.

 Již v minulosti existovala podobná havěť i na Symbian, nicméně tam je problém, že díky podpisům nelze nainstalovat jen tak libovolný program. I s tím si však útočníci poradili. Z uživatele vylákali IMEI kód mobilního telefonu (identifikační kód každého mobilu) a pak přímo pro něj vytvořili novou "instalačku" havěti. Digitální podpis pak obsahoval i IMEI telefonu uživatele, čemuž se již Symbian nebrání a instalaci povolí... Zdroj: viry.cz 
* Poznámka: Exploit je v informatice speciální program, data nebo sekvence příkazů, které využívají programátorskou chybu, která způsobí původně nezamýšlenou činnost software a umožňuje tak získat nějaký prospěch. Obvykle se jedná o ovládnutí počítače nebo nežádoucí instalaci software, která dále provádí činnost, o které uživatel počítače neví (např. nějaký druh malware). Běžně používanou ochranou je včasná instalace aktualizací, které vydá tvůrce chybného software. 

Jak to vypadá, když Google zjistí stránky s podezřelým obsahem (škodlivý software)

Přidat popisek

Vysvětlení Google

Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?

Z celkového počtu 927 stránek, které jsme za posledních 90 dní otestovali, došlo na stránce/stránkách 101 ke stáhnutí a nainstalování škodlivého softwaru bez souhlasu uživatele. Google tyto stránky naposledy navštívil dne 2009-01-16. Na těchto stránkách se podezřelý obsah vyskytl naposledy dne 2009-01-15.
Mezi škodlivý software patří 1307 scripting exploit(s), 3 trojan(s). V důsledku úspěšné infikace proběhlo v cílovém počítači průměrně 2 nových procesů.
Škodlivý software hostuje doména(y) 9, včetně domén(y)fake.hu/, iseenew.com/, touseek.com/.

Přidat popisek

U domén(y) 1 se prokázalo, že fungují(e) jako prostředník šíření škodlivého softwaru mezi návštěvníky těchto stránek, včetně domén(y)193.111.244.0/.
This site was hosted on 1 network(s) including AS47317 (WEB4CE).

Jak k tomu došlo?

V některých případech mohou třetí strany přidat škodlivý kód na legitimní stránky, což nás přiměje k zobrazení výstražného upozornění.

Poznámka autora: odkazy přesměrovány na stránky bezpečných webů autora, ponechána jen ilustrace, bát se nemusíte a s klidem můžete přejít, tady bezpečnost hlídá sám velký přítel Google.

Nové phishingové útoky na hesla. Prohlížeč Opera s nastavením zabezpečení odhalí podvod při prvním kliknutí.

Air Force Made in Nature

Hesla a jiné údaje jsou asi dobře prodejné

zboží na trhu podvodníků, protože
útoky jako phishing se zdokonalují

Opět se objevil promyšlený způsob získání hesel a důvěrných dat.
Tentokrát ataky přichází od iDnes . Email, který dostanete
chytře nabízí informace z idnes charakteru aktualit a nabídky na přání.

Úroveň emailu je opět bídně nápadná, ale spíše pro zkušenější. Protože dostávat tyto nabídky
nechcete, pokusíte se se odhlásit, ukončit zasílání.

Ale dobrý prohlížeč Opera s nastavením zabezpečení odhalí podvod při prvním kliknutí.
Upozorní na zastaralé nepoužívané šifrování , takovou chybu neuděláte, svěřit svoje údaje.
Mail patří označit jako spam.

Zkušebně při pohybu na odkazech na mailu prohlížeč Opera varuje a reaguje s upozorněním
na podvod.

Zbytečná registrace na iDnes, jednou potřebujete vejít do diskuze a pak se nemůžete zbavit, těžko se hledá v nastavení jak nechtěnou, spíše vnucenou spolupráci ukončit.

A to podvodníci vědí a využijí toho. Zcela zřejmé, že se na netu dobře vyznají a odhalí slabiny
a možná budeme opatrnější, kde a proč vlastně musíme být v ý h o d n ě   registrováni.

Jenom jsem zvědavý, kolik běžných uživatelů nepozorně odeslalo svá hesla.

Co píše tisk: cituji ihned.cz
Osmnáctiletý Novozélanďan Owen Thor Walker se před soudem přiznal, že se vloupal do více než milionu počítačů a ukradl miliony dolarů z bankovních účtů svých obětí. Podle agentury AP hrozí Walkerovi až pět let vězení.

Walker vystupoval na internetu pod přezdívkou AKILL a byl hlavou rozsáhlé sítě hackerů. Ta za pomoci speciálního softwaru pronikala do cizích počítačů, z nichž vykrádala údaje o kreditních kartách.

Nejsou i v Česku podobní hoši, co to zkouší? Soudím podle toho, že už ty podvodné stránky
jsou dobře psány v češtině, že by už hackeři uměli pravopis?

Phishing a Opera aneb rybaření u Bank v Česku

Phishing obrázek je ilustrační

Téma je stále aktuální a razance útoků se zvyšuje, proto se k tématu bezpečnosti před sofistikovanými útoky vracím. Zejména Čs. spořitelna a účty uživatelů jsou ohroženy těmito útoky phishingu - rybaření.

Pracujte bezpečně s prohlížečem Opera.
Poznávejte jeho možnosti, zobrazujte si podrobnosti emailových zpráv, pátrejte odkud email přišel a poskytovatelům stránek oznamte své podezření.

Nezapomeňte na správné nastavení M2 klienta Opery, zvaného pošťák Opery. Spolu s kvalitním účtem např. u Google se nebojte útoku. A přemýšlejte, kdo a co a proč vám někdo poslal email momentálně v angličtině (nebo podivné češtině) a rybaří! od vás hesla k účtu. A je to stále rafinovanější a čtěte tedy i tady, informace a rozbor situace, jak emaily vypadají, zkuste Google hledání.
Také server Měšec.cz podrobně informuje.

Nápověda Opery je přístupná po stisku F1 a nastavení a práce s poštovním klientem u Opery je tady.

Nebudete-li něco vědět, nebo rozumět, ptejte se, hloupé je se nezeptat ,můžete třeba na počítačových fórech.

Jak zjistit podvodné emaily a ověřit si údaje je možné na stránkách    Hoax.cz

Ochrana proti podvodným webům u Opery - Test

Prohlížeč Opera je vybaven ochranou proti podvodným webům, phishing, rybaření, tj. podvodné vylákání údajů nalákáním na falešnou stránku.

Při zapnuté ochraně proti podvodným webům je každá požadovaná webová stránka kontrolována, nenachází-li se na neustále aktualizovaném seznamu známých podvodných webů.

Bude-li webové místo nalezeno na seznamu známých podvodných webů, zobrazí se stránka upozorňující na tuto skutečnost. Vy se musíte rozhodnout, chcete-li přesto takový web navštívit nebo se raději vrátit na svou domovskou stránku. Kontrola na serveru (PhishTank) na ochranu proti podvodným webům nemá vliv na rychlost otevírání webových stránek.

Publikuji sem k otestování některé tyto podvodné stránky na webu a můžete si otestovat jak Opera pracuje s antiphishingovou ochranou. Kdo má zapnutý Google Desktop ,ten také reaguje na podvod.

http://190.41.4.93/camara/security.htm


Tato adresa je prokazatelně podvodná a reaguje na ni positivně Opera i Google Desktop.
Chcete-li vědět jak pracuje v Opeře antiphishig a jaké je nastavení, nápověda je tady.

Registr podvodných stránek a hlášení je tady.

Pokud tedy na podezřelé stránky narazíte, ohlaste je a podívejte se do registru PhishTank. Pokud surfuji na webu mám zapnutý Google Desktop a ten je také dobře informován a nabídne vyhledání ,co je zač podezřelá stránka. Když budete cíleně hledat, zjistíte i kdo se skrývá za IP adresou.
Lépe je být připraven, tak si testujte na podvodné adrese ,dobře nastavená Opera na ni upozorní.
Nápověda Opery 9.27 ohledně zabezpečení je tady: http://help.opera.com/Windows/9.27/cs/fraudprotection.html