Na kopance odpovídáme taktéž. A tak kolem dokola ... Člověku asi je vlastní vidět svoje přednosti a u ostatních nedostatky...

Ego

Kopance, arogantní poznámky, sebestřednost. 

Tady není osobnost, která by měla sílu spojovat. 
Chápu jak to myslíte. Ale... Člověku asi je vlastní vidět svoje přednosti a u ostatních nedostatky. K posílení svého ega proto kopeme.

 A nebo na kopance odpovídáme taktéž. A tak kolem dokola ....

Angelina Werich O strachu

O strachu..... 

Muflon a muflončata

Malej princ mne probudil v pět hodin, svěžím hláskem si něco pobrukoval a v taktu kopal do do nohy. Poslední dobou klučina již nechce usnout sám. Celej praděda, ten taky když spal sám, pak celej den byl nesvůj a umění vzalo za své. Říkala bába, tedy napsala to. Já tedy nevím, ti mužové jsou ještě i v posteli takoví sobci, raději se budou tlačit v jednom místě se ženskou, než si udělat pohodlí v širokém prostranství, které by měli jen pro sebe. Co se to vlastně honí mužům v hlavě. Asi se bojí spát osamocení, nebo mají takové noční můry, že se musí schovat za ženské záda.

Noční můra jenž je pronásleduje jako přízrak což je blízká upírovi, který se v Čechách označoval jako morous. Nakonec i dnes se o mužích někdy mluví, jako o starém morousu. A taky mne napadlo, že vlastně takhle straší sami sebe,.dělá jim to dobře? Nevím, ale lidičky se někdy chtějí bát a vyhledávají takové místa, kde se bát můžou, beze strachu. Ale Angie co to meleš, vždyť to nejde, bát se beze strachu.Je to zvláštní, ale strach je jednou z lidských emocí, které bychom asi sami nezařadili mezi pozitivní. Strach z výšek, ze stísněných prostorů, z jedovatých zvířat… a tak by jsem mohla ještě dlouho pokračovat. Avšak je to právě strach, který nás varuje v nebezpečných situacích. Právě strach nám nedovolí opakovat nepříjemnou zkušenost, jako sahat na rozpálenou plotnu, vstoupit do silnice bez rozhlédnutí. Tato emoce nás udržuje při životě, ačkoli si to sami neuvědomujeme. Dobře ale tohle není asi strach, tedy u mne ne, ale opatrnost, Vyhnu se napadení ne ze strachu, ale z opatrnosti, protože bych útočníka velice lehce eliminovala. Ale nechci mu ublížit a pak nést za to odpovědnost. Což je vlastně pro útočícího ochrana před zraněním. Co by mu přineslo bolest a trápení. Nazvala bych to tedy dobrým skutkem, když je člověk opatrnej. Tedy jde o to nebát se a nelézt hned do myší dírky ze svým strachem.

Kdo žije ve strachu, má tendence k přehnaným reakcím, neadekvátnímu vnímání a vyhodnocování situací a také je pohotový k agresivnímu chování – musí se bránit, i když není čemu. Proto když čtu články které v médiích permanentně straší lidi, tak si říkám, z tohohle má někdo obrovskej prospěch-politickej, ekonomickej a taky vlastně mocenskej.

Protože lidi co se bojí, lze lépe ovládat-manipulovat s nimi. Ono lze ovládat i blbce, ale to je na větší debatu, protože blbejch je jako máku, jako máku....


Angelina Werich, Blbec a deprivace, Citace a inspirace, Humor a vtipy nebo moudra

Jsem asi blbá, nebo?

Kanada a vysoká Wyoming krajina

Angelina Werich je v Wyoming

  Jsem asi blbá, nebo? 

Když čtu příspěvky, tak se usmívám, někdy sobě. Protože nemohu pochopit co nutí napsat člověka o mě, že jsem blbá. Tak ano blbost se nevyhne nikomu a již vůbec ne lidem jenž zastávají nějakou funkci. Tam se blbost nahromadí, že by mohl rozdávat žebrákům u kostela. I když takovej žebrák může být chytřejší, jako dvacet politiků. Chytrost, není moudrost. 

Chytrý je čekatelem, moudrý je zdrojem. Zatímco chytrý čeká, kdy konečně přijdou peníze, aby se stal bohatý, nebo kdy přijde princ-princezna na bílém koni, aby žil v lásce, moudrý bohatství a lásku rozdává.
 On ví, že tím vytváří vědomí bohatství a lásky v sobě a že se potom bohatství-láska mohou v jeho životě naplno materializovat. Tedy, zapamatujme si: inteligenci jsme dostali, když jsme se narodili a máme ji v sobě všichni. Navíc je naše inteligence tak velká, že si to ani nedovedeme představit! Moudrost se získává v průběhu života zkušenostmi, pozorováním a analýzou životního procesu. Ráda diskutuji, protože při diskuzích poznávám chytré a taky moudré lidi.

 Což v Čechách je to pravděpodobně pravidlem. Ráda se poučím, jen asi jsem natolik hloupá, že nepochopím myšlení jednotlivce, kterej mne doporučí profackování od dědy, kterého jsem neznala a jenom proto, že jsem nazvala věci pravým jménem. Přiznám se, že někdy bych se od dědy, klidně nechala profackovat i za pravdu, protože pravda je vzácnej artikl a nevím jak by to profackování chutnalo. Nějak k tomu v mém životě nikdy nedošlo. V oblacích nakonec se nefackuje a v osobním životě, jsem byla vždy ostražitá, tak ke fackování nemohlo dojít. Nikdy jsem tedy nikomu neradila.

Neradím protože rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.

Dobře Angie, říká mé vnitro, jen komentář je monologem, kterej vznikl v poklidné situaci u sklenice vína, kdy i vznešenost není moudrost. Ergo jsem tedy spokojena, i když blb má před vzdělaným člověkem velkou výhodu - je sám se sebou vždy spokojený. No a opět se vracím k hlouposti, jako přednosti. Tohle víno dostane člověka, vždy do blaženosti
 - Tak na vaše zdraví přátelé a nebuďte smutní, že je středa, nebo jinej den. Sluníčko ve víně i venku vás dostane do dobré nálady....

Angie


Angelina Werich, Amerika, AMERIKA počítače, Antarctica, Antarktida, Blbec a deprivace, Blogeři sobě, Cesta pro lásku, Dobro a jeho světlo, Diskuze a debaty

Otázky a odpovědi na sociální sítě...aby nezapadly na smetiště. Tady se rodí i Clikbait i zdroj...čistej marketing.

Dva na zdi originální spolek....

Pavel Novotný

Pro mnohé vulgární pozér, ale mně se jeho otevřenost líbí. Protože takových lidí, co naplno řeknou co si myslí, je žalostně málo: Co považuješ za největší problémy dneška?

Ty vole, asi teroristy.

 Bojím se terorismu z hlediska dlouhodobýho horizontu. Já jsem z těch lidí, co si opravdu myslej, že jenom americký raketový hlavice jsou zárukou jakési stability. Rusáci a Číňani, to jsou kokoti, ale Rusáci speciálně. Ten Putin mě tak sere! To je fakt zmrd, jakýmu není rovno. Havel by se s ním nikdy takhle jako Zeman nekamarádil. Proto jsem taky řekl, že tady vyvěsím ukrajinskou vlajku, protože se stydím za našeho prezidenta. Ale terorismus je fakt velká hrozba.
  Já se nebojím islámu, bojím se teroristů z Islámskýho státu.
Islám je naprosto v pořádku, mám tolik přátel s tímhle vyznáním a je mi to úplně jedno. Nedělím lidi na bílý a černý, jenom na dobrý a špatný. Taky se bojím trochu válek o vodu, připadá mi, že ty zdroje plundrujeme opravdu nevídaným způsobem. Ne že bych byl nějakej ekolog, ale mám strach, že plundrujeme tu planetu opravdu strašně a že nastane takový stěhování národů, že se tady všichni posereme.

Co uprchlíci?
Ti mi vůbec nevadí. Já si prošel humanistickým coming outem, fakt. Já s těmi lidmi soucítím, dokonce rozumím ekonomickým uprchlíkům, že jdou za lepším. Uvědomuju si samozřejmě negativa, ale když je vidím na těch člunech s dětma, je mi úplně jedno, jestli někdo utíká ze Sýrie, aby utekl před válkou nebo nemusel válčit. Všem islamofobům bych přál zažít, jaký to je bát se Islámskýho státu tam, kde operuje, a ne v Evropě. Co tam musí být za hrůzu, která ty lidi žene k tomu, aby na gumovej přetíženej člun posadili svoje malý děti a vydali se přes moře. Já s nima prostě soucítím. A musím říct, že s tímto názorem jsem velmi narazil. Můj coming out už zpřetrhal několik přátelství. Uvědomil jsem si, že jsem se ocitl v nějaký pětiprocentní názorový minoritě. Můj kamarád mi říkal, jestli vím, že jdu jako novinář přímo proti svý cílový skupině. Moje manželka se jednou skoro zhroutila z toho, co mi napsal někdo veřejně na Facebooku. A to ještě nevěděla, že jsem dostal stovky hnusnejch soukromejch zpráv, protože provokuju a svý názory na to samozřejmě ventiluju. Ale na druhou stranu jsem zaznamenal spousty pozitivních reakcí. Tady v hospodě se to téma radši ani neotevírá, ty vesnický argumenty jsou strašný. Vždycky se ptám těch lidí, do kolika let je to pro ně ještě dítě, kterýmu je třeba pomoci z toho moře, a v kolika už je to „čmoud“, kterýho by utopili. Do jedenácti? Do dvanácti? Mně je prostě těch lidí líto. Kdysi jsem psal diplomku o davovým člověku, o lidech, co třeba zvolili Hitlera ve třicátých letech. O tom, jak se ti lidi radikalizujou, jak je politici zneužívají ke svým cílům. I kdybych byl rasista, ale aspoň trochu uvažující rasista, vidím třeba Okamurovi až do prdele. Že je to jenom čistej marketing.

Na Youtube je taky tvůj pěknej rozhovor s Adamem B. Bartošem.

Já měl úplně fyzickej problém sedět s tím náckem u stolu. To bylo strašný. My jsme ale bohužel takový zaprděnci a všecko cizí a neznámý se nám ekluje. Z EU bysme nejradši jenom brali a nic zpátky neodváděli. A musím teda s tím islámem připomenout, že v Evropě ještě pořád bouchalo za celou historii víc bomb kvůli úplně jinýmu bohu než kvůli Alláhovi. Vždycky se tady vedly války kvůli náboženství. Takže fakt se bojim jenom teroristů a vařený brokolice. A pak mi vadí hloupost a tupost, když vidím ty xenofobní primitivy. My se furt proti něčemu vymezujeme a vůbec si neuvědomujeme, v jak dobrý části světa žijeme. Vůbec nekoukáme přes hranice, jak jsou lidi jinde v prdeli. To, že sem lidi utíkají, na to si holt budeme muset zvyknout. Třeba v Německu žijou tři milióny Turků, to je stát ve státě. Tady by se všichni zbláznili. Já prostě nesnášim jakýkoli předsudky. Z tý svojí práce jsem na tyhle pudy vždycky útočil.

Co náš prezident?
To je ovšem moje oblíbený téma! Já vím, že je inteligentní, že je intelektuál, ale nesnáším ho. Ve slovenský televizi jsem o něm řekl, že je to zmrd a čůrák. Už nevím, co mám udělat víc. Mně vadí prezident, kterej neříká, co si doopravdy myslí. On je populista, velkej marketér a nesmírně inteligentní člověk, kterej je schopnej ustát prakticky cokoli, když to promění ve svoji výhodu. Velmi zkušenej politik. Ale on má bejt, do prdele, ten, kdo situaci uklidňuje a nemá společnost rozdělovat. A zejména u tématu, který jsme tu probírali. Když se podívám na Kisku na Slovensku, to je jiný kafe. Zeman nám dělá strašnou ostudu ve světě. Člověk by se asi neměl trápit geopolitikou a věcma, který sám nedokáže změnit, ale mě vadí, jakým způsobem otáčí naši zahraniční politiku, jakým způsobem ji prezentuje. Havel by o Krymu řekl, že je to anexe cizího území, a vyzval by světový společenství, aby proti tomu zasáhlo. My jsme vždycky byli prozápadní a Zeman nás otáčí na východ a veřejně schvaluje Putinovy kroky a taky celistvost Číny. Já tomu i rozumím, když řekne, že je to hlavně kvůli ekonomice, ale mě to prostě nezajímá. Já vyvěšuju s holčičkama tibetskou vlajku a vysvětluju jim, proč to dělám. A do volební brožurky jsem si dal, že když mě zvolí, na čtyři roky vyvěsím na radnici vlajku ukrajinskou i tibetskou. Ať s tím moji voliči počítají. Zemana už na západ nikam nezvou, teď jak sem zval ty šlechtický rody na oslavy Karla IV., ho všichni en bloc poslali do prdele. Já vulgární bejt můžu, ale on ne! Taky mi vadí, jakýma lidma se obklopuje a jak se arogantně chová.
Přímá volba prezidenta byla strašná chyba. S prezidentstvím Václava Havla se Zeman nedá vůbec srovnat. Díky Havlovi nás opravdu brali vážně a měli jsme respekt. Navíc jsme spojenci USA a členové NATO, a přitom mi připadá, že kdyby si tu chtěl Putin něco rozmístit, tak mu to Zeman dovolí. Kde je sakra nějakej masarykovskej odkaz? Ale Miloš Zeman vždycky ví, co dělá. Ovčáček je taky kreatura, ale já rád vždycky hledám pro někoho neobhajitelnýho argumenty. Dělat, ty vole, tiskovýho mluvčího Zemanovi! Chtěl bych vidět někoho jinýho, kdo by to zvládnul. Ten to ještě hraje bravurně. S virózou, s Peroutkou. On je taky exot a chce bejt celebrita, ale hraje to v neuvěřitelnejch mantinelech.

On Zemana asi musí milovat!

Ano, Ovčáček ho nějak úchylně miluje. Já sám bych si ho dneska jako mluvčího vzal taky, on je fakt dobrej. Krom toho je navíc ještě komickej. Mnohdy už za Zemana může i mluvit. A ta parta kolem Zemana! Nejedlý, Mynář. V týhle zemi totiž ve skutečnosti nerozhoduje Praha vůbec o ničem. Pražská kavárna si může myslet, co chce, ale o poslancích, potažmo vládě, ministrech a o prezidentovi rozhoduje venkov. A především východ, tedy Morava.

Foto-momentka: Dva na zdi a hra...nebo strategie mládí. V klidu. Mládí to je mír.

Alert, Blbec a deprivace, Citace a inspirace, Clickbait, Co je psáno, Debaty a názory, Humor a vtipy nebo moudra, Internet a sociální pathologie člověka, Komentář

Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu

DRBY Z VRBY

Velké internetové firmy Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných projevů. 

Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. Novinářům to dnes řekla evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová na základě třetího hodnocení způsobu, jak firmy uplatňují kodex chování v této oblasti domluvený v roce 2016.  Podle Jourové je výsledek pozitivní zprávou. První hodnocení v roce 2016 totiž ukázalo, že odstraňováno je 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti. 

V České republice nynější monitoring ukázal, že odstraňováno je skoro 55 procent nenávistných projevů, o rok dříve to bylo 46 procent.  "Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí, výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi," vypočetla komisařka, jakých projevů nenávisti se postup internetových společností týká. Jourová dnes novinářům řekla, že stoprocentní odstraňování nahlášených příspěvků by ani nevítala.
  "Tam je skutečně spousta případů, které jsou okrajové, nebo které si zaslouží zůstat, protože chráníme svobodu slova," upozornila. S přístupem firem je spokojená. "Budeme muset pokračovat. Věc, která není tlačena tvrdou regulací, bude vyžadovat setrvalý tlak ze strany komise i členských států," myslí si. 

Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu po Evropě. Ke kodexu se nyní přidal také Instagram a dnes i síť známá jako Google+
. Podle ní končí doba, kdy nové internetové firmy mohly růst a podnikat zcela bez kontroly. "Nastal čas vyrovnat moc a odpovědnost internetových gigantů," uvedla na tiskové konferenci.  Firmy podle ní také už nabírají nové lidi, aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly lépe zabývat. Například Facebook o 3000 pracovníků rozšířil svůj tým 4500 lidí, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší.  Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace, které se na prověřování podílejí, také policii nebo státnímu zastupitelství.  Jourová, která v únoru s výsledky prověrky seznámí ministry spravedlnosti, si nadále myslí, že nejlepší cestou řešení problému je dobrovolný kodex pro internetové firmy. "Komise chystá regulaci v oblasti terorismu, protože tam je potřeba mít naprostou jistotu, že v on-line prostoru nebude pro komunikaci teroristů jednoduchá cesta, že nebude šíření návodů na výrobu bomb a podobně. "V oblasti, která se týká extremismu a nenávistných projevů, tak můžu prohlásit, že nemám v plánu přijít s tvrdou regulací, jako v Německu. 

Evropská komise přijde s návrhy, zda a jak řešit širší problematiku dezinformací a falešných zpráv na internetu. Jourová ale ani v této oblasti nečeká snahu o přísnou regulaci, mohlo by podle ní hrozit "přílišné sešněrování" internetu.

#Dezinformace, Fake News, Blbec a deprivace, Cenzura, Co je psáno, Diskuze a debaty, Facebook, Internet a sociální pathologie člověka


Zdroj: newsgoogle, CTK

Jak žít s trolly na sociální síti Facebook i jinde. #Agent, Blbec a deprivace, Spam, Šablona proti spamu, Trolling, Agent, Alert, Facebook, Hoax, Internet a sociální patologie člověka, Jak na to

Tchoř tmavý docela páchne...!

Jak žít s trolly

1. Sprosťáky a útočníky mazat a blokovat. Neexistuje důvod, proč jim dávat prostor.
2. Totéž dělám s agresivnímu stoupenci Ruska a komunismu, i když nejsou trolly. Moje zeď je moje.
3. Nezapomeňte, že ne každý, kdo naletí kremelským kecům o zlé Unii a uprchlících, je troll. Svět je plný naivů.
4. Nezapomeňte, že ne každý, kdo oslavuje Trumpa, je Republikán. Svět je plný trollů.
5. Neodpovídejte trollovi na každé vřísknutí. Vy nemusíte. On MUSÍ. Je placen od postu.
 6. Používejte humor, nadhled a ironii. Z nějakých důvodů to špatně snášejí.
7. Klikněte se k nim na zeď. Až na několik výjimek nemá nižší sorta trollů historii vlastních postů osobnějšího charakteru. Mají tam jen kytičky, autíčka a koťátka. Vyšší sorta trollů tam má jen Putina a Trumpa.
 8. Na jeden váš mravně závadný protiruský post přiletí zpravidla jen jeden. Když začnete porušovat dogma pravidelně, budou se střídat dva. Skuteční borci s vlivem jich naráz dokážou až 15. Zdravím Jakub Janda a Jaromír Štětina, ti zatím vedou v soutěži O zlatého krysaře. Docela dotahuje i Pavel Svoboda, hlavně na ofiko profilu.
 9. Občas vypněte Facebook a mluvte o politice a Rusku s dětmi. Ony ten bordel na kolečkách zdědí. Tak ať mají jasno. Reálný život začíná volebním hlasem a schopností číst delší texty.

 Koťátka na FB je žít nenaučí.

ZDROJ: Ze sociální sítě-sdíleno mezi přáteli

#Agent, Blbec a deprivace, Spam, Šablona proti spamu, Trolling, Agent, Alert, Co je psáno, Facebook, Hoax, Internet a sociální pathologie člověka, Jak na to

Každý druhý Čech nenávidí Ameriku. I když tam málo kdo z nich žil, jejich názor na Ameriku je nekompromisní...

Prostřeno a stůl je plný

Proč nenávidím Ameriku

Každý druhý Čech nenávidí Ameriku.
I když tam málo kdo z nich žil, jejich názor na Ameriku je nekompromisní: Amerika stojí pod psa ! A tak jsem si poprvé uvědomil, že já vlastně taky nenávidím Ameriku.

Zde je proč ...

Já nenávidím Ameriku, protože tam žijí krásní, pro-aktivní a super-produktivní lidé, kteří kypí humorem, nápaditostí - ale hlavně - silnou sebedůvěrou. 

Tito lidé přišli do Ameriky ze všech koutů světa. Tito lidé museli opustit bezpečí svého domova a odjet někam za svým snem - do neznáma, za vodu, na druhou stranu zeměkoule, za vidinou lepšího života pro své děti a rodiny.
Já nenávidím Ameriku, protože Amerika je postavena na chybách Evropy. Amerika zaručuje základní přírodní práva a svobody všem, kdo vstoupí na americkou půdu. A tak ti, kdo jsou ve své vlastní rodné zemi pronásledováni svými vlastními bratry, nachází útočiště právě v té mizerné Americe mezi cizími lidmi, kde jsou si všichni sobě rovnými.

Já nenávidím Ameriku, protože bydlím v jednopokojovým kamrlíku na pátém patře paneláku, obklopen z každé strany nervózními sousedy, kterým vadí každý můj krok. Když se optáš Američana, proč má šesti-pokojový dům se stejným počtem koupelen, dvěma kuchyněmi a krásně modrým bazénem obklopeným palmami na deseti hektarech pozemku - tak ti s úsměvem na tváři odpoví: a proč ne ?
Já nenávidím Ameriku, protože Amerika nám dala mnoho věcí, bez kterých se dnes neobejdeme. I ten zatracený Internet byl vynalezen v Americe !

Já nenávidím Ameriku, protože nám dala McDonaldy - tedy restaurace, které servírují pofidérní, ale hlavně nezdravé jídlo. Já nenávidím Ameriku, protože kdykoliv procházím kolem McDonaldu v Praze, vždy je tam narváno až po střechu. Ne Američanama, ale Čechama.
Já nenávidím Ameriku, protože nás obléká. Ano, mám na sobě oblečené Levi jeans a tričko, na kterém je napsáno cosi v angličtině.
Já nenávidím Ameriku, protože Američani jezdí v obrovských autech s klimatizací a posilovačem řízení, které žerou desetkrát tolik co můj Peugot Prdítko.

Já nenávidím Ameriku, protože v Americe najdete nekonečné pláže, vyprahlou step, kouzelné hory, písečnou poušt', pohádkovu přírodu a fantastické lyžování. A to jsem se ani nezmínil o rybaření...
Já nenávidím Ameriku, protože nám cpe do chřtánu svoji kultůru: posloucháme americkou hudbu, sledujeme americke televizní seriály a chodíme do kina na americké filmy. A zatímco se nám to všem nelíbí, všichni jejich kulturní produkty vesele konzumujeme.

Já nenávidím Ameriku, protože má nejhorší školy na světě. Ano, ty otřesné instituce vyššího vzdělání, jako jsou Harvard, Yale, MIT, Stanford, Columbia, Princeton a nebo snad i Art Institute of Pasadena, kde studenti běžně platí přes sto tisíc dolarů za rok za jejich vzdělání - vzdělání, které nikde jinde ve světě nenajdete. I ten hlupák Albert Einstein neměl kam jít vyučovat své ptákoviny, tak skončil na Princetonu v Americe. Absolventi amerických škol jsou pak najati největšíma korporacema na světě za astronomické nástupní platy a do konce našeho života nám budou říkat, co dělat, jak to dělat a jak žít svůj vlastní život. A co na to kibic Čech ? Nuže, komukoliv se z Čechů naskytne příležitost jít studovat na Americkou Univerzitu, tak americké školy jsou najednou perfektní...
Já nenávidím Ameriku, protože ji nerozumím. Amerika se schovává před zbytkem světa kdesi na západní polokouli, mezi inferiorním Mexikem a dependentní Kanadou, obklopená Atlantikem na jedné straně a Pacifikem na druhé. Protože je tak daleko, není lehce přístupná, což bezesporu dodává k její mystice.
Proto nenávidím Ameriku...
A konečně, já nenávidím Ameriku, protože Amerika jde za nás za všechny do válek, aby jsme všichni, bez rozdílu, měli zítra co jíst, co pít a mohli spokojeně žít. Aby jsme se nemuseli bát dalšího Hitlera, Stalina, Husseina, Pol Pota a dalších šílenců, kteří se vždy alespoň jednou za generaci někde ve světě objeví.
Amerika se stará o to, aby jsem se ráno mohl probudit, políbit manželku a své děti - a spokojeně odejít do práce s tím, že je večer najdu doma zdravé a usměvavé - přesně tak, jak jsem je tam ráno naposledy viděl ...
A to je přesně to, proč nenávidím Ameriku !

#Citace a inspirace, Mobilní internet, AMERIKA počítače, Blbec a deprivace, BFU, Citáty a moudra, Humor a vtipy, Internet a sociální patologie člověka 

Halloween in Russian Army?

CB

Organizace Podstata času
 “Суть времени” je oficiálně “hnutí pro politickou a uměleckou diskusi” a vede je Sergej Kurginjan, vědec, jehož si prokremelské sdělovací prostředky zvou často i jako “politologa” k interpretaci nějaké mezinárodní události.

Jeho programovým cílem je proměna současného Ruska v jakýsi SSSR 2.0 a to kombinací komunismu bez marxismu, pravoslaví, morální a historické nadřazenosti nad západem a v neposlední řadě ekonomické a vojenské síly. Hlavním nepřítelem je kdokoli, kdo brání historickému nároku Ruska, jakožto největší země světa, na globální dominanci, tedy USA a EU.

Tuto politicko-spirituální sektu s prvky paravojenské organizace vede její zakladatel Kurginjan vertikálně, komunikace probíhá formou seminářů, soustředění, zmíněných televizních vystoupení a zejména číslovaných videooběžníků, které jsou k dispozici m.j. na YouTube. Hlavním dílem vůdce je kniha s všeříkajícím názvem “Essence of Time: Philosophical justification of messianic claims of Russia in the 21st century”. Těžko říci, kdo naslouchá komu, zda Kurginjan Putinovi či naopak, v každém případě jsme nyní skrze vojenskou invazi Ukrajiny svědky prvního většího vědomého kroku k onomu vytouženému SSSR 2.0. Jelikož je západ prohnilý a morálně dekradovaný, jsou dovoleny všechny prostředky, takže propagandistické lži jak dovnitř tak navenek jsou plně legitimní krok k dosažení “spravedlivého” uspořádání světa. Jako k milníkům se obrací k Petrovi Velikému a ke Stalinovi, ale nepohrdne ani Brežňevem. Písmena “CB” na koncích nárameníků těchto černých rudovětrovců upomínají na stejně umístěné znaky “CA”, jež bývaly nedílnou součástí výložek “Советскoи Армии”

V těchto souvislostech je třeba vnímat jak zjevné lži představitelů režimu Putina, Lavrova či Šojgu (vojáci nejsou ruští vojáci, ale domobrana, Rusko není účastníkem konfliktu), tak zejména sliby typu toho pátečního, že invaze Ukrajiny (která již probíhá) nebyla, není a nebude. Bohužel, v tomto směru je třeba opravdu počítat s tím nejhorším, protože myšlenka SSSR 2.0 funguje jako novodobé opium vládnoucího režimu.

V rusku dnes vládnou lidé, kteří jsou nejen schopní, ale i ochotní usilovat o “brave new world” tedy pardon, samozřejmě “дивный новый мир” všemi prostředky, jinými slovy zavléci ostatní národy pod svá ochranná křídla a vnutit jim tento jediný a absolutní stav štěstí a prosperity, který může ze všech národů světa realizovat jen ten ruský, vyvolený.

P.S.: Kromě těchto politicko-uměleckých milic jsou však v současném Rusku i další podobně zaměřené paravojenské organizace (např. “Наши”), které stojí jak za perzekucemi vůči opozičním aktivistům či novinářům, tak i za současnými nepokoji ve východoukrajinských městech.

Zdroj:  http://eot.su

STB tajný spolupracovník. Agent Informátor. Zdroj Ideový spolupracovník a další spolupráce

Tak začal tuhý režim normalizace (ilustrační obrázek)

Tajný spolupracovník: 

označení pro čsl. i cizí státní příslušníky, kteří byli získáni k vědomé spolupráci. 
Důvody: Hmotné výhody (kupř: poukázky do obchodních domů, finance na výdaje (oblečení, západní alkohol atd.), lepší pracovní zařazení, přístup k zahraničním cestám atd.), ideové (boj za socialismus, mírové hnutí atd. důvody spolupráce většinou u cizinců), psychický nátlak-kompromitující materiály, demoralizace (dehonestace) jedince, vydírání atd. StB používala tajné spolupracovníky u všech svých útvarů: rozvědka, kontrarozvědka, ochranka, útvary sledování a zpravodajské techniky.

U rozvědky existovaly kategorie TS jako agent (A), důvěrný styk (DS) a ideospolupracovník (IS). Spolupráce končila nejčastěji ze zdravotních důvodů či smrtí spolupracovníka, jeho emigrací, sesazením na nižší pozici atd. většinou podle kvality jeho spolupráce.

Informátor: spolupracovník StB menšího významu, dodával informace nepravidelně a spolupráce byla často nevědomá (resp. nebyl si vědom, že informace předává pracovníkovi StB, takový informátor poté ujednal tedy tzv. "kontakt") Informátor jednal z různých pohnutek a byl u StB veden pod speciálním krycím jménem. Informátor byl označován také jako "zdroj" či "pramen". Informátoři byli často aktivní ve vojenském prostředí a v různých komunistických soustavách (SSM, Svazarm, KSČ atd.). Neměl žádné úkoly, žádné vedení a ke spolupráci se informátor oficiálně nezavázal.

Ideový spolupracovník: zkratka "IS". Zcela nejnižší kategorie tajných spolupracovníků StB. IS působil v zahraničí, kam mohl oficiálně zajíždět, pracovat atd. Mnohdy byl jeho výjezd za hranice právě umožněn ziskem funkce IS. IS podávali pouze zprávy o aktivitách svých kolegů v zahraničí (různé kvality), informace ze svých zahraničních pracovišť či z ústavů a škol (kupř: stážisté na výzkumných či postgraduálních stipendiích atd.) motivy byly u většiny pouze ideové. U StB byl IS a jeho svazek označen číslem, které začínalo č. 8 či 88.

Kandidát agenta (tajného spolupracovníka): zkratka KTS, jednalo se o jedince, kterého chtěla StB získat za tajného spolupracovníka, ale spolupracovníkem nebyl a ke spolupráci se nijak nezavázal.

Na KTS byl ale veden osobní spis, který zahrnoval krycí jméno, registrační číslo atd. Ve spisu bylo uvedeno také zda je vhodný na určitou funkci, pro jaký obor, byla vložena dokumentace různých prověrek. Kandidát většinou o své evidenci jako KTS nevěděl, a pokud se mu příslušníci StB nepředstavili, nemusel ani tušit, že jedná s rozvědkou StB. K 30. 6. 1989 bylo evidováno 3.816 spisů KTS, ještě v roce 1989 jich bylo ukončeno 1.251 a 411 získáno ke spolupráci. Koncem roku 1989 byla většina svazku KTS zničena. Pokud složka KTS nebyla převedena na svazek tajného spolupracovníka, k tajné spolupráci nedošlo, ale i z tohoto pravidla existují odchylky (viz spis ÉTER). Pokud se KTS příslušníci StB představili mohl další styk s nimi přerušit či v něm dále pokračovat.

Důvěrný styk: (zkratka DS), spolupracovník nižší kategorie než agent. Spolupráce nebyla utajována. Zpravidla cizí státní příslušník. DS byl ochoten předávat citlivé informace (špionáž) ale nezavázal se přímo ke spolupráci. Jednalo se především o diplomaty (předávání informací z různých registrů atd.) či obchodníky (průmyslová špionáž). DS nemusel být utajován, jelikož měl legální styky S ČSSR jako "diplomat" či "obchodní zástupce" atd. Důvody činnosti: Materiální odměna, zahrnovala zisk věcných darů (kupř: broušené sklo, lovecké zbraně apod.), protislužba (např. osobní profit při obchodu s ČSSR), ideové důvody (boj za mír, socialismus, proti kapitalistickému systému vykořisťování a imperialismu, monopolům atd.) jiné (finanční, osobní atd.)

Důvěrník: označen byl jako "D", ke spolupráci s StB se přímo nezavázal, neměl oficiálně krycí jméno (tedy neznal své krycí jméno, pod kterým byl evidován jeho svazek u rozvědky). Především předával informace z různých databází a registrů, ke kterým měl přístup v zaměstnání či jiné činnosti (SSM, Svazarm). Upozorňoval na protispolečenské jedince a chování, případy konspirace a špionáže v průmyslových podnicích či divadlech atd., staral se o sledování či fungování kupř. konspiračních bytů [1], konspirační skupiny, měl také na starosti různé protikomunistické provokace atd. "Déčko" byl buď jedinec, který se měl později stát spolupracovníkem StB na vyšší pozici (kupř. Agent A), a proto byl v pozici "D" sledován a "testován". Jiným případem byl "D", který působil dříve na vyšší pozici (kupř: bývalý Agent A či F), ale jeho post byl statutárně změněn na D z důvodů změny jeho pozice v socialistické společnosti (stal se členem vlády, poradcem, vyšším svazovým funkcionářem SSM, Svazarm, zisk vyšší pozice v KSČ, diplomatická mise atd.) "Déčko" o svém styku s StB povětšinou vědělo, objevily se i případy nevědomého vedení jako "D" ve spisu StB (normalizační herci a sportovci atd.).

Agent A: (uváděno také jako "A"), byl tajný spolupracovník StB, který se ke spolupráci písemně nebo ústně zavázal. Agent A udržoval komunikaci (konspirativní styk) s řídícím důstojníkem.

Plnil rozličné úkoly specifikované podle jeho zařazení do určitých skupin, např.: "Volná mládež", skupiny podle schopností, zaměstnání, podle charakteru jeho oboru, jazykových dovedností, talentu atd. Úkoly byly různého charakteru, převážně však informační, dokumentační či naopak desinformační a rozkladné. Byl často honorován, ale pracoval i zcela zdarma s vidinou jisté výhodnosti spolupráce v budoucnosti.

Jaromír Štětina

Politický příběh českých rudých trpajzlíků. Blbec a deprivace, komentáře, Sociální sítě, Zdraví a životní styl, Trpajzlíci

Škoda, že jsem se o to nepodělil dříve, ale snad to bude pochopitelné i teď.

Trpajzlíci

Moje skvělá manželka pracuje na poště s jednou kolegyní, která je zarytá komunistka a taky hrozná nenávistná osoba. Projevuje se to tak, že se například během klidné pracovní směny, kdy všechny ženy třídí dopisy se nahlas zasměje a zakřičí na celý plac: "A kde teď jste, s tou Vaší demokracií?", načež se velmi nahlas znovu zasměje a pracuje dál. Ostatní kolegyně jen hořce pláčou rozhořčením. Stížnosti vedoucímu nezabírají. Jednou s touto kolegyní manželka na týden sdílela rajón (náhrada po dovolené) a bylo to peklo.
Komentáře (i na vlastní kolegyně) typu "tu svini znám, ta cinkala klíčema jako první", nebo "na lampy s nima" na adresu dvou soukromých truhlářů, nebo "o to se taky jednou postaráme" na adresu toho že si někdo oplotil svou vlastní zahradu a ona musí něco 50 metrů obcházet.... O této nepříjemné osobě se doma často bavíme a abych byl upřímný, dost mě ve snu straší. Jsem živnostník a jednatel v malé firmě a nedávno jsme získali prvního zaměstnance. Neříkám že se nedaří, ale je to všechno na úkor obrovského vypětí a práce navíc. A ve svých černých snech vidím tuhle s prominutím nánu jako členku levicové vlády, jak mě nekřesťansky zdaňuje. Nejdřív propustím zaměstnance, o kterém se zpětně dovím. že jsem ho prý jen vykořisťoval a pak padnu na hubu sám. Nikde mě nezaměstnají, protože nebudu ochoten uznat, že demokracie je špatná. A na konci svého černého snu visím na lampě před truhlářskou dílnou a ona stojí dole a říká, že jsem zradil ideály nás všech a všechny okrádal.... Hádám, že po tom co včera vyvedli ve sněmovně, s ní dneska nebude v práci k vydržení. Chudák moje žena.

"A kde teď jste s tou Vaší demokracií?"


Sociální sítě Google

Pátek je blbců svátek...už mě to nebaví. Chci přežít smrt zdravého rozumu. Chci si ho zachovat. Blbec a deprivace, Google+, Sociální sítě, Zdraví a životní styl, Prevence a zdraví, Rozum.

Umělecká práce jednoho klidného  místa...na hřbitově. 

Už delší dobu přemýšlím jestli svět

skutečně, jak občas říkám, míří do prdele nebo jsme se všichni zbláznili. Delší dobu se zabývám tím co dělat, abych přežil. Ne konec světa.
Ne náraz asteroidu, sluneční mega-erupci nebo snad globální oteplení/ochlazení (použij v co věříš).
Chci přežít smrt zdravého rozumu. Chci si ho zachovat.

Na druhou stranu si říkám, jestli by pro mě nebylo lepší kdybych se také zbláznil a přestal ho používat nebo o něj úplně přišel. Rozhodně by mi pak bylo lépe. Netrápilo by mě, že v Bruselu mají celé jedno oddělení na určování zakřivení banánů a druhé na ladění správné barvy rajčat. Nevadilo by mi, že se v některých městech bude jezdit jen třicítkou, protože nějakého blbce napadlo, že by to mohlo být fajn. Nenaštvalo by mě, že sdružení jako Prasklé matky nebo Děti z kohosi, pořádají happening uprostřed města a nechají kvůli tomu uzavřít důležitou dopravní tepnu. Bylo by mi dokonce jedno, že zakázali normální žárovky, s chabým odkazem na ochranu životního prostředí a šetření energiemi.

Problém je, ale v tom, že jsem ještě stále do fáze totálního pozbytí rozumu nedospěl a tak mě to všechno štve. Rozčiluje mě to tak, že mám někdy dojem, že dál už to prostě nevydržím. Že nebudu schopen příští ráno vstát a dozvědět se další úžasnou zprávu o tom co zase bruselský ouřada vymyslel a čím mi znepříjemní život. Že nebudu schopen unést další nesmyslné nařízení, regulaci či omezení, se kterým přišel nějaký rozum nemající politik nebo aktivista.

Ale co dělat abych se nezbláznil a o ten (snad) zdravý rozum nepřišel. Kudy nebo kam se vydat, abych tam mohl žít ve jménu svobody a klidného života se vším co k němu patří.

Možná jsem divný, ale já prostě chci mít možnost ničit si svůj vlastní život svými vlastními chybami. Nemám zájem o to, aby mě před nimi někdo chránil, protože jen z chyb mám možnost se poučit.

Čím dál více se tak nořím do pocitu smutku a zoufalství. Čím dál více mám dojem, že už není cesty zpět a my skončíme ve společnosti, která bude tak sterilní a hloupá, že zahyne.

Nicméně staré a velmi moudré přísloví našich prababiček říká: #Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří.
Má pravdu. Čím dál častěji totiž zjišťuji, že stejné pocity má dlouhá řada lidí. A jsou to zhusta lidé inteligentní a chytří. Vzdělaní a sečtělí. Jsou to lidé jejichž hlas může mít a má váhu. Hlas, který může něco změnit. Bohužel, ale také hlas, který není slyšet. V naší společnosti a myslím současnou západní civilizaci jako celek, je totiž pravidlem, že čím méně jsem chytrý a čím méně mám zdravého rozumu, tím jsem hlasitější, tím více řvu a snažím se své nesmysly prosadit.
Ti rozumní zatím mlčí. A já si říkám: není už čas se ozvat? Není už čas začít něco dělat? Nezbývá nám posledních pár vteřin před tím definitivním kolapsem zdravého rozumu?

Souhlasíte se mnou? Máte také dojem, že dál už to takhle nejde a my musíme říct, že nás nebaví to co se děje? Pak sdílejte dál a dejte ostatním vědět, že nechcete žít ve světě plném nesmyslů, že víte co představují slova svoboda a odpovědnost, že chcete být kapitány svých vlastních životů.

Poznámka komentující:  Napsal jsi...Ti rozumní zatím mlčí. Asi ví proč. Blbci by je utloukli čepicema. Jsou v přesile.
- Tvoje povídání předám dál...
A pátek je blbců svátek... napsal bych něco o deprivaci, ale lidi to nechtějí slyšet...!

Zdroj: sociální sítě G+ Honza Ch.

#pátek, #svátek, #svoboda, #svět, #GooglePlus, #votomtoje #blbec a deprivace, #rozum