Objala jsem ho. Spolecnym jmenovatelem potencionalniho prusvihu je zatez z minulosti a strach z budoucnosti.

Běžci v Praze Běh pro zdraví!

Absolvovala jsem dnes asi nejzajímavější seminar. Nikdy jsem nezazila vice pokory a vyjadreni zranitelnosti

Jednalo se o pomoc lidem v nesnazich (lidem zavislych na opiatech, a nejsou to jen bezdomovci, ale i uspesni lide, pravnici, lekari,...) 
Lide, kteri vystoupili na podium, sdileli pribehy o tom, jak prekonali zavislost. A byli to vzdelani a uspesni lide. Na podium vystoupila mlada divka, jejiz otec (uspesny lekar) pred mesicem zemrel na predavkovani se heroinem a ona ma take zkusenost se zavislosti na drogach, kterymi lecila sve nesnaze.

Na podium vystoupil muz, ktery se vylecil z drogove zavislosti, ale jeho bratr (policajt) zemrel na predavkovani minuly tyden. Tolik lidskeho nestesti na jednom seminari. A tolik sily bojovat a pomahat ostatnim.  Sedela jsem v prvni rade a mela jsem ocni kontakt s kazdym prednasejicim clovekem. Zaujal mne hlavne manazer te spolecnosti, ktera pomaha lidem v nesnazich. Na prednasku jsem prisla jen v ramci meho studia a byla jsem mu predstavena.  Po ukonceni seminare ke mne ten clovek pristoupil a zeptal se mne, zda me ten seminar zaujal.

A z neznameho duvodu jsem udelala neco, co nikdy nedelam. Objala jsem ho.  A z dnesniho seminare jsem si odnesla spoustu moudrosti a pokory. A zjistila jsem, ze i ja jsem v kategorii zranitelnosti.

Spolecnym jmenovatelem potencionalniho prusvihu je zatez z minulosti a strach z budoucnosti.

Cesta pro lásku, Dobro a jeho světlo, Zaláskujte se, Objala jsem ho, Drogy, Inteligence, Závislost, Moudrost, Moudro pro tento den

Od Jana Bradley

Člověk by měl daleko víc ctít "zákon v sobě" než stále mávat zákonem tištěným. Chce to ovšem jednu drobnost: nějaký ten zákon v sobě mít.

Debata na kamenném mostě

Ještě k Charlie Hebdo: 

ta debata, která se rozproudila kolem, je určitě důležitá a docela zajímavá. Pokud se tedy neomezuje na urážky, sebeprezentaci a extrémní výkřiky. Ale i ty do toho vlastně patří. Ukazuje se totiž poměrně přesně, jak a kam se vyvinula evropská mentalita, kultura, komunikace, vnímání svobody i práva jako celku. Ne, nemám žádný zázračný všeplatný návod či jediný správný názor. To by totiž bylo daleko snazší, než si lámat hlavu hledáním pravdy. 
Jedno ale alespoň tuším: člověk by měl daleko víc ctít "zákon v sobě" než stále mávat zákonem tištěným. Chce to ovšem jednu drobnost: nějaký ten zákon v sobě mít. A to je možná to, co ve společnosti stále víc schází. Martin Stropnický

Jak je ta latina krásná a moudrá...historie dějiny nás učí ovšem ne každého co ji sbírá v hospodě

Koně jsou svobodní na pastvě (Pavel Kysela)

Panenko Maria! Oroduj za nás!

Kdo smí víc než by měl, chce ještě víc, než smí (Publilius Syrus, Myšlenky)
CUI PLUS LICET, QUAM PAR EST, PLUS VULT, QUAM LICET
Jak jen ta latina je krásná...a moudrá!
Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností. Lidské společnosti ji vysoce cenily, ukládaly ji do přísloví, vyprávění i náboženských spisů a v mnoha kulturách se pokládá za ctnost.Sókratés před soudem o sobě říká, že „žádnou moudrost nemá, velkou ani malou“.

Člověk je dvakrát za život dítětem - z dopisu matky dceři...

Každý nějak žije tak i lidé na Václaváku a stáří přichází...

Dopis matky pro dceru: 
 „Má drahá holčičko, v těchto dnech, kdy vidíš, jak stárnu, bych tě chtěla poprosit, abys byla trpělivá, a především, aby ses pokusila porozumět tomu, čím si procházím.

 Pokud při našem rozhovoru opakuji tisíckrát tu samou věc, nepřerušuj mě prosím slovy „Vždyť jsi mi to říkala před chvíli“…jen mě prosím poslouchej. Pokus si vzpomenout na časy, kdy jsi byla malá a já ti mohla číst každou noc tu samou pohádku před spaním. Když se nechci jít koupat, nebuď zlá a nebraň mi.

Vzpomínáš si, jak jsem se musela honit za tebou, když ses vymlouvala, abych tě přiměla se osprchovat, když jsi byla ještě malá?

Když vidíš, jak jsem ignorující vůči novým technologiím, dej mi prosím čas, abych se s tím naučila pracovat, a nedívej se na mě tím svým způsobem… pamatuj, zlatíčko, že jsem tě trpělivě učila dělat mnoho věcí jako slušně jíst, oblékat se, česat si vlasy a vypořádávat se každý den s životními zkouškami… V tomto období, kdy vidíš, jak stárnu, tě žádám, abys byla trpělivá a aby ses hlavně pokusila porozumět, čím si procházím. Pokud někdy ztratím nit a nevím, o čem jsem mluvila, dej mi prosím čas, abych si mohla vzpomenout, a pokud to nedokážu, nebuď nervózní, netrpělivá ani arogantní. Jen věz ve svém srdci, že nejdůležitější věcí je pro mě být s tebou.

 A když mi mé staré, unavené nohy nedovolují, abych se pohybovala tak rychle jako dříve, podej mi svou ruku stejným způsobem, jakým jsem ti já podávala tu svou, když ses poprvé učila chodit. Až přijde můj čas, nebuď smutná… jen buď se mnou a rozuměj mi, až se dostanu na konec svého života s láskou. Budu opatrovat a děkovat za ten dar času a radosti, které jsme spolu mohly sdílet. S velkým úsměvem a ohromnou láskou, kterou jsem pro tebe vždy měla, chci jen prostě říct, že tě miluji… tvoje máma."

Neanalyzovat - žít naplno i natvrdo...Co je psáno, Sociální sítě, Moudrost, Legrace, Rodina.

Ilustrační obrázek...také rodinný výlet (procházka s dětmi)

Existence tří vnuček, byť nevlastních, dokazuje, že už jsem starý dědek

Bez debaty, prosím. Nestrpím ale, aby opotřebované tělo vládlo mé stále dětské duši. Žiju v jednom z nejlepších dostupných světů, neboť třeba taková Venuše je děsné peklo. Což ví každý astronom.

Tohoto faktu jsem si vědom, a tak přestože často vstávám až na třetí pokus, neměnil bych. Nesnáším proto škarohlídy, hudraly, pindaly, frflaly, negativisty a pravověrné pesimisty, kteří si ze života vybírají jen to nejhorší a dobrovolně jsou nešťastní. Stresují sami sebe a často i své okolí.

Podobné týpky určitě znáte. Tráva je málo zelená. Pivo moc teplé, nebo příliš studené, nikdy ne akorát. Všichni kradou, jen oni ne. Počasí je buď špatné nebo ještě horší. Sousedé otravní. V televizi dávají prd staré Blažkové. Do práce, kterou si vybrali, chodí z musu, ne z radosti, a každému na potkání vypráví, jak vše stojí za starou belu. Za komunistů bylo líp, poněvadž všichni byli šťastní a nepředřeli se. Dokonce i Hitlera jsou ochotni oslavovat, protože nám postavil dálnici.

Odmítám se v tomhle pekelném vlaku vézt, a proto zde veřejně prohlašuji, že jsem šťastný. Přestože se mi huba plní umělými zuby, tělo občas odmítá poslouchat dobře míněné povely a při ranním pohledu do zrcadla přesně vím, co znamená kubismus. Vlasy se mi stěhují na nepřirozená místa a z těch vyhrazených mizí. Ani s erotikou už to není valné, ale pro podobné případy máme internet, no ne?

A tak si každý večer před usnutím říkám: Mám milující ženu. Psa, který vrtí ocasem, když mě spatří. Pojízdný a spolehlivý automobil. Pravidelnou stolici. Splachující záchod. Kocoura, jemuž jsem ukradený. Hospodu sto metrů od bydliště. Klidný hřbitov jen o pár metrů dál. A pár zajímavých přátel na Facebooku.

Potřebuji k pohodovému životu něco víc?

Zdroj: sociální sítě...

Poznámka: to pro život boduje...neanalyzovat - ale žít naplno. Muži mají období pozorování a bilancování...pokud na to mají čas a život se zpomalí...

Příběh jednoho dobrého muže pokračuje...

Nekonečné moudro našeho dětství...zaplaceno v hotovosti!

Pošťák Pat

Pokud neznáte, bude se vám líbit tento text. Pokud znáte, zamyslete se znovu, hlavně vy mládeži!

Moudro pro dnešní den:

Karlík postával u stolu a trochu s rozpaky sledoval svoji maminku, jak čte kus papíru, který jí před chvílí podal. Stálo na něm:

vynesení odpadků: 5,- Kč
vyluxování obýváku: 10,- Kč
uklizení pokojíčku: 10,- Kč
nákup: 5,- Kč
hlídání brášky: 15,- Kč
utření nádobí: 5,- Kč
celkem: 50,- Kč

Maminka se na něj podívala, jak tam stál a žmoulal si ruce a myslí se jí začaly honit vzpomínky. Sedla si ke stolu, otočila papír a začala psát:

devět měsíců, kdy jsem tě nosila: zdarma
všechny noci, které jsem proseděla u tvého lůžka, když jsi stonal: zdarma
všechny modlitby za tebe: zdarma
slzy, které jsem kvůli tobě vyplakala: zdarma
hračky, jídlo, oblečení, dokonce utírání nosu: zdarma
všechny starosti minulé i budoucí: zdarma
když si to všechno sečteš, cena mé lásky je: zdarma

Když si Karlík přečetl, co mu maminka napsala, skutálely se mu po tvářích dvě velké slzy.
Vzal si tužku a pod svůj seznam velkými písmeny napsal:

ZAPLACENO V HOTOVOSTI.