 |
| Čest a sláva webmasterům na Google |
co to rovnou napsal. Tak jsem to dal sem do poznámek pro zamyšlení případného rozhodnutí dát se taky do toho blogování...
Je to prosím celá citace, tak jak je publikována. Zatím nemám k tomu nic k poznámce...zatím...
cituji:
Motto:
"Každý autor píše nejdřív pro sebe, později pro čtenáře a nakonec pro peníze."
Nevím, kdo má tento (mnou možná trochu zkomolený) citát na svědomí. Ale vím, že já se i po dvou letech psaní blogu pořád nacházím v první fázi. Sobecky přiznávám: Přínosy vidím hlavně na své straně. Mám radost, když si někdo článek přečte a líbí se mu. Ale pokud by tomu tak nebylo, nehroutil bych se. Nelžu teď sám sobě? :)
Co mi dalo psaní blogu?
1) Pokoru
Spousta lidí (především těch, kteří prožili většinu života za "komárů") žije v zajetí představ o vlastní dokonalosti a úžasnosti. Setkávají se pořád se stejným okruhem přátel, s nimiž se navzájem utvrzují o pravdivosti svých skvělých názorů. Kdo s něčím nesouhlasil, byl již dávno vyobcován a označen za blba.
V dnešní době je publikování na Internetu tak jednoduché, že to zvládne každý, kdo je gramotný. Ovšem "kafralové" nepublikují. Asi cítí červíčka, který hlodá a říká: "Co když s Tebou nebude nikdo souhlasit?" Nebo (horší varianta): "Co když Tvá moudra nebudou vůbec nikoho zajímat?"
Je to holt risk dát své názory celému národu všanc. Reálně totiž hrozí, že jako bloger dospějete k poznání vlastní malosti. Což se dá řešit buď agresí nebo pokorou. Já se snažím o pokoru.
2) Vypsal jsem se
Obrovským plus, které mi blog dal, je to, že jsem se aspoň trochu naučil psát souvislé texty, které mají svůj začátek, prostředek a konec (většinou). Také jsem oprášil znalosti z pravopisu. Když už strávím čas s vymýšlením článku, chci, aby nebyl plný gramatických chyb.
3) Poznal jsem zajímavé lidi
Poznal jsem zajímavé lidi nikoli osobně, ale přes jejich tvorbu. Téměř o nikom nevím, jak se jmenuje. A je mi to fuk. Blogerská komunita není jako Facebook. Je to neviditelná sociální síť. Člověk se primárně neprezentuje (krom pár exhibicionistů) jménem a pár výkřiky, ale dává o sobě vědět konkrétními postoji a sděleními.
4) Naučil jsem se něco málo o tvorbě stránek
Jsem sice 100 let za opicema, neovládám redakční systémy (Joomla, Drupal, Wordpress...), php, javascripty a podobné věcičky. Ale o HTML a CSS díky blogu něco málo vím. Kdybych měl cit pro grafiku (z výtvarné výchovy jsem měl na základce za 3), uměl bych asi vytvořit stránku (plus mínus autobus), jakou chci.
5) Seznámil jsem se s reklamními a provizními systémy
Popravdě ani nevím, proč. Žádné velké love nebyly, nejsou a nebudou. Ale prostě mě to baví. Vyhrál jsem si s Adsense, Billboardem, VRS, Aukrem, Inviou, Wedosem, Vivantisem, Sklikem...
6) Naučil jsem se základy optimalizace pro vyhledávače
Na této problematice mi přijde zajímavé, že není žádný přesný návod, jak u vyhledávačů uspět. Kdyby ho někdo znal, ovládl by celý Internet. Samozřejmě jsou veřejně dostupné zásady, bez kterých to nejde. Ale taky je v tom troška alchymie. +JA+ rozjíždí nový projekt, u kterého bych měl fungovat jako konzultant. Kdo ví, jestli budu za moudrého SEO šamana nebo za idiota.
Tak co, nalákal jsem někoho, kdo ještě nebloguje? Pokud jo, budu si připadat jak pátý z Beatles....
Rubriky: Blog a blogování, Internet
Zdroj: zrcadlo.blogspot.com
Poznámka: moje řeč asi jinak bych to nenapsal a O tom to je!
